- Za měsícem

část IV

20. srpna 2010 v 9:44 | Shagua-san
další díl...no jo..um baví mě to...je to zábava...*neopraveno, nečteno po sobě, kašlu na to...*




After the moon
Slide se k ránu protáhnul, vstal a vyšel do chmurného mlhavinového rána. Nic ho nenapadalo, tak se šel projít k řece. Město bylo tiché jenom v pekárně makali jako šrouby. Slide pozoroval stále potemnělé nebe které mu připomínalo Reubena. Všechno mu připomínalo Reubena, zvadlý list mu připomínal Reubena, ranní ptáče mu připomínalo Reubena, což tedy Reuben opravdu nebyl.
Jak dlouho že to nespal? Ach, ano..tohle je pátý den. Možná mu to leze na mozek, ale kdykoliv se přiblíží k posteli začnou se mu pod víčky míhat divné obrazce a převaluje se v ní jako kdyby ho kousala blecha. Pomalu kráčí po dlážděném nábřeží a loďky se líně pohupují na čeřímcím se proudy řeky. Tedy stoky, jak jí Slide velice rád nazívá.
Jeho kroky se rozléhali i na druhý břech, jako smrťákovy poslední výstrahy, černý dlouhý kabát za ním vlál Tiše a klidně. Došel k pár stromům co ještě neumřeli na nedostatek čerstvého vzduchu.
Lidé jednou zničí tuhle planetu a on to pravděpodobně uvidí na vlastní oči.Chucvalce mlhy nad řekou se najednou začali podivně převalovat. Ucítíl známou exotickou vůni Vanilky a Skořice.
Šel blížeji ke stromům a už věděl kdopřišel na to kde se skrývá, kde nechce být rušen.
"Zdravím Tě, Alexandře!" promluvil Slide vražedným tónem. Vítr zafoukal a z mlhy vystoupil pohublý nanicovatá muž. Měl dlouhé blonďaté vlasy a pod tmavě hnědým kabátcem vykukovala karmínová košile. Slide si pomyslel něco o tom jak chodí Alexandr vyhastrošený.

Část III

17. srpna 2010 v 19:05 | Shagua-san
Tahle část je věnovaná Naku...protože se jí to líbí, nebo tedy ...níkdy nic nevěnovávám, píšu protože mne to baví, ale naku dokáže potěšit...takže ...Chcete vědět jestli si Reuben vezme Slidea, nebo ne... a co chudák sluška Marry, která je musí oba snášet.




After the moon
Reuben koukal na vážně tvářícího se Slidea, jako na zjevení šílenosti a vyšinutosti.
"Vzít si ….Tebe?" koktal dál, ale jeho mozek zpracovával data, velmi mučivě pomalu.
"Jsem snad tak nekoukatelný? Jestli ano vytrhne tě alespoň neomezené bohatsví…" pravil chladně Slide a probodával čim dál nervoznějšího chlapce.
"Co z toho máš ty?" zeptal se ho racionálně myslící Reuben, kterému se vrátil zpět rozum.
"Za prvé, po mě bude chctít upírská šlechta abych šel do války, oženění novomanželé nemusí. Za druhé, se mi nechce hledat nějaká potřeštěná ženština. Za třetí si nebudu muset vzít královu dceru Bellatrice…"sposta výhod.
"Pro mne spousta nevýhod!" řekl Reuben.
"Jakých proboha, celý život v klidu teple a pohodlí?" zanadával Slide už nepříčetný z chlapcova odporu.
"zaprvé jsme muži, za druhé pro mne peníze nic neznamenají, za třetí nemusíš nosit čtyřkilovou spodničku" jak se Reuben nažhavil, tak vstal a pomalu píchal ukazovákem do Slideovi hrudi. Upír šokovaně ustupoval ,před výpady najednou bojovného chlapce a pomalu dosedal do křesla, ze kterého napůl vstal.
"Vím proč jsi neutekl těm únoscům!" řekl najednou Slide. Reuben si dal naštvaně ruce v bok.

část II

16. srpna 2010 v 7:08 | Shagua-san
After the moon
Slide se pousmál pro sebe a tiše zavřel dveře od ložnice. Co ten malý člověk to jen s ním udělal. Když vešel do pracovny, uviděl na stole dopisy co mu ráno přišli. Tu služku mu mohl leckdo závidět, nikdy na nic nezapomněla, byla svědomitá. Takovíto lidé půjdou do nebe, ne ti co jsou jako on.
Slide byl chladný, za celý život se v něm nevykřesalo kouska citu, který by za něco stál. Tedy, ano, když se rozčílil tak lítalo všechno. Byl zlý a panovačný a lidé ho neměli rádi. Ale co to s ním udělalo, to mládě odpočívající v ložnici? Najednou mu proudil život v jeho ledových žilách.
Jako kdyby se probudil ze sna, který snil celý život, stačil mu ten jediný pohled na to malé prokřehlé tělíčko chvějící se mu v náručí. Jen za tu sekundu by zabíjel. Něco v něm otevřel, možná že měli pravdu, ne to je hloupost.
Slide raději přestal přemýšlet a nahnul se nad dopisy. Sakra tohle bude špatné, pomyslel si. Naprosto upřímě dívajíc se na pečeť upírské královské rodiny, jednoho z nejmocnějších rodů v lidském světě.

část I

15. srpna 2010 v 1:06 | Shagua-san
Z tichého světa mých myšlenek se vám hlásím s trochu homosexuální*takže hodně* povídkou inspirovanou lolitasvětem a jiným vnímáním reality. Navíc jsem tam nacpala upíry a brolitku,,,ale nebudu vám přece říkat všechno, neopravovala jsem to*první díl, číst to po sobě nechci...tak si to užijte!
celá povídka je homosexuální, v některých částech bude od osmnácti let, ale na to všici stejně kašlou...ošklivé a urážlivé mažu...



Část I.

After the moon
Byl jeden vysoký člověk. Co člověk upír. Měl dlouhé černé vlasy, do půli zad, byl urostlí a jeho nenávistné oči se dívali všude kolem. Neměl rád svět. Neměl rád život a vůbec nesnášel lidi.
Rád se procházel v noci protože neměl sluníčko rád, i když mu slunce nijak neubližovalo a nic se mu na něm nedělo, neměl ho rád. Bylo podle něho špatné.
Pokud se ptáte jestli tento upír byl pesimista, ano byl. Na světě je nehůř a nabodnout se na něco ostrého se mu nechtělo, moc práce. A tak chodil a vysával. Spousta z jeho druhu mu vždy říkala že ještě nepotkal toho pravého člověka, že až potká někoho koho bude
na první pohled milovat celý život se mu změní.
Tohle se stávalo jenom těm co byli nakaženi upírským virem. Tou ošidnou nemocí jenž vymítila život z těla a přitom ho uchovávalo v naprosto nezměněné formě.
Upír se otočil na podpatku a zahleděl se do tmy. Mlha jenž stoupala od řeky by normálně znemožňovala vidění, ale Upír měl vycvičený zrak až moc dobře.
Dva muži něco nesli po nábřeží. Byli oblečeni do černých kabátů a v rukách nesly pytel. Byl asi těžký, protože u toho se zarudlými tvářemi funěli. Když upír zaostřil na dvojci byli to starší muži. Ne jeden byl mladší než ten víc vzadu. Stáli na kamenném nábřeží.
"Konečně se toho Malého bastardka zbavíme!" řekl ten mladší.
 
 

Reklama