- Neko jako Kotě

Neko jako kotě - část I - VI - zpět k životu (W:18+)

12. března 2010 v 0:01 | Shagua-san

Takže je tu nový díl pro Aniko, protože poslední dobou mi přináší radost do života a inteligentní poznámky a otázky....díky<3
W: Slash/Yaoi/gay sex 18+
Co se asi vyklube ze semínka, co myslíte.
a má to 2455 slov, přesněji tedy jsou to tři strany A4 popsané 9 Verdana...-zatím celé NjK má 29 stran a 19 718 slov....tak doufám že neřeknete že se nesnažím...<3 (malá statistika)


Adrian chvíli koukal na svojí ruku a pak se ostře nadechl. V ústech stále cítil chuť plodu a nevěděl co to zanmená.
"máš kěvtináč?" zeptal se najendou Adrian. Lucien koukal na něho jako na praštěnýho. Pak přikývl.
"co se ti zdálo?" zeptal se Lucien a koukam svým fialovým zrakem velice ohromeně.
"zdálo se mi že Gaya, byla nádherná se ke mne sklání, dala mi třešeň z její hlavy a já jí snědl a vyplvl do dlaně pecku!" řekl tiše Adrian a natáhl k Lucienovi ruku s peckou. Ten se díval chvíli na pecku a pak na Adriana.
"a na co květináč?" zeptal se potom.
"Já nevím Luciene, jen...možná bych měl něco zkusit!" řekne potichu Adriana a tak Lucien v trenkách vyrazil pro květináč. Adrian sledoval jeho postavu jak vstává s mírným lupáník kloubů a pak jak mizí ve dveřích. Seděl na postely a koukal se do dlaně, semínko jako by hřálo. Ano, bylo to semínko, ne pecka, semínko. Jeho hlaský povrch s jemnou brázdou se leskl v raním slunci.

Neko jako kotě - část I - V - Gaya

10. března 2010 v 23:13 | Shagua-san
Holky, je tu nový díl a za nádherný Fan Art děkuji Aniko...protože miluju její styl kreslení a jsem ráda že čte mojí povídku.
Jinak to není opravený a nechce se mi to opravovat...když by měl někdo zájem to opravit ať tu hrůzu opraví nebo se do toho pustím zítra ale jinak asi těžko...xD...a ode mne to nikdy nebude tak dobré jako od ostatních jsem totiž nečech....
jinak obrázek v plné velikosti:
Co dodat....asi nic...prostě Enjoy! a děkuji za komenty už dopředu na dotazy odpovím!



"No tak, hoši, jsem ráda že jste se skamrádili, více!" řekla Rose a mrkla na rudnoucího Adriana.
"Nejenom ty jsi ráda!" řekl Lucien.
"Jo, jo.." přitakala rose a podívala se z okna.
"Takže bys chtěla vědět kde budeš spát a bydlet, že!" řekl potichu Lucien a Adrian vstal s jeho slovy mu z klína a konstresovaně na něho koukal, protože to tu neznal tak dobře, vlastně to t u neznal vůbec.
"Tak jdeme!" s heknutím, velice hraným, se Lucien zvedl z postele a zamířil k chodbě ke garážím. Adrian a Rose šli za ním a oba se tvářili naporsto steně zvědavě.
Vyšli z obývacího pokoje, Adrian si říkal co jde dělat v garáži, ale Lucien odbočil na ochoz kolem domu, Rose se pousmála a Adrian až teprve teď si všiml že dům je pro její duši naporsto ideální. Prostě japonský styl, Rosin styl. Sice ho její japanofilie, která byla velice fanatická, občas unavovala, třeba když ho nutila mluvit japonsky, ale bylo to proně něco jako tajná řeč, díky ní uměl psát ve zbacích za půl roku, protože ho intenzívně mučila stále dokola.

Neko jako kotě - část I - IV

7. března 2010 v 21:32 | Shagua-san
Takže, další díl je věnovaný všem kdo to čtou, patlala jsem se s tim polomrtvá na lyžích a četla jsem to jenom do dvou třetin....
W: nechci urazit žádné satanisty, ani ti co věří v Gayu (Gaju), ale berte to pouze jako příběh, neříkám ani nepopisuji nic co by souviselo s realitou takže vás nechci ani pobouřit ani urazit!



Adrian rychle prsty si pohrál se zipem. Ale když v tom uslyšel šoupavý zvuk z verandy.
"Ale, ale, tak to vypadá zajímavě!" Uslyšel od dveří zvonivý hlas.
"Morgana" zasténal Lucien a rychle se začal zapínat.
Adrian si zničeně opřel čelo o Lucienovo břicho.
"Tak jsem to všechno zařídila, plus mám malé překvapení!" Začala mluvit rychle Morgana. Posadila se vzpřímeně na sedačku, proti nim a dala si v tenkých upnutých kožených kalhotách nohu přes nohu. Pohodila Kučeravými černými vlasy a usmála se na Adriana, který byl rudý, jako rak po horké koupeli.
"Vážně Morgano, tak rychle?" zeptal se naoko udiveně Lucien.
"No znáš mě, Lásko, já jsem všeho schopná!" samolibě se pousměje Morgana.

Neko jako kotě - část I - III Smutný život Adriana (W:18+)

2. března 2010 v 13:01 | Shagua-san
Takže, je tu další díl! Je to o Adrianově příběhu, ale to se dočtete sami.

Teď to důležité jelikož, nechci nikoho pohoršovat a ani nechci aby tu někdo narazil na něco, co by se mu nelíbilo.

W: Yaoi, Slash (homsexuální vztah mužů)
W2: Týrání dětí
W3: sebevražda a psychické následky
celkově od této chvíle je povídka 18+
(I když s tímto unačně nesouhlasím, jelikož sex můžeš mít od 15cti ale číst povídky od 18cti...prostě no coment)




"To víš, opilí lidé se nekontrolují, ale co!" tiše promluvil Adrian a zašplouchl tím, jak se pohnul.
"Matka mne nachytala, jak sedím a poslouchám muziku, nesměl sem to poslouchat, vlastně poslouchat nic. Prý jí to rušilo, ale ona měla furt něco extra. Chytla mě za vlasy a začala mlátit, to víš taková stokilová ženská, ta má sílu jako bejk.
No pak mne dotáhla do koupelny, která se tenkrát dala ještě používat. Bylo tam namočený prádlo ve vaně, v pracím prášku. Nebyli jsme na tom předtím tak hrozně, docela se o mne starala, pokud nepila.

Neko jako Kotě- Adrian a Lucien (PICS)

1. března 2010 v 10:47 | Shagua-san
No tak Shagu, zase tvořila a vytvořila Adriana a Lucien, já bych řekla že to bude jako hlavní fotky, nebo spíše kresba...-

Neko jako kotě - část I - II (W:18+)

26. února 2010 v 23:41 | Shagua-san
VAROVÁNÍ: Tento díl má obsah nevhodný mladším 18 let kvůli mužskému homosexuálnímu vztahu, který je detailně popsán a je 18+ ( v příštích částech bude jenom na začátku W:18+)

plus jsem vám chtěla říct že to opravím až zítra ráno, jelikož dnes se mi opravdu již nechce! doufám že si užijete další díl, s mými oblíbenými postavami, které jsem si zamilovala, brzy potom přibudou moje kresby, aby jste si to dokázali představit jako já!
Děkuji všem za pozornost, a když bude pár komentářů budu velice štastná!


Lucien se pro sebe usmál nad naprosto vytuhlým Adrianem. A vzpomínal na něj. myslel si, že bude jako malej fracek, a nabere si všeho, div to neunese. Ale on by si doopravdy býval vzal jenom to jedno triko. zasmál se potichu při tom když viděl jeho výraz. A ten Kluk co tam prodával. Jak na ně zíral, bylo to celé vtipné.

Neko jako kotě - III - sbohem Matko

21. února 2010 v 0:08 | Shagua-san
Pro mojí nedočkavou Naku....- <3 a děkuji Marilyn Manson za jejich muziku....je inspirací celé této věci...- PS: opravím to ráno! Ranní PS: Opraveno.....dle mých schopností a možností....xD

Když zasvítilo slunce skrz prosklenou stěnu viděl Adrian Lucienovu dokonalou pokožku z bezprostřední blízkosti, ale nakonec si vzpomněl, že tu strávil noc, nebyl ve škole a doma ho čeká peklo. Doufal, že je matka dost opilá na to, aby ho mohla ignorovat, tedy spíše jeho nepřítomnost. Ale přesto jeho nálada klesla k bodu mrazu a nervozně mu létal žaludek, už nemohl ležet, ani minutu, musel něco dělat jinak by mu praskla hlava starostmi.
Lucien ještě spal a jeho slunečný úsměv dával jasný nádech jeho štíhlému úzskému obličeji. Adrian se na něho chvíli díval, ale pak se jemně vyprostil z jeho objetí a vyrazil do koupelny, tedy kdyby tušil kde je. Ani si včera nevšiml jako moc je dům obrovský.
Chvíli hledal, ale viděl Lucienovu úspornost a přehlednost, vlastně i strohost, odrážela se jeho povaha v každém koutě domu. Sice ho neznal tak dlouho, ale věřil Morganě nebo možná jejímu hlasu Alfa. Jediné co věděl bylo, že se dostal do jiné reality, že neví kudy ven, a že se mu pryč ani nechce. Ale všechno se seběhlo tak hrozně rychle. Netušil že se tolik může změnit za pár hodin.
Žádné dlouhé námluvy, žádné představy, žádné bezesné noci, kdy člověk přemýšlí zda-li je vůbec vhodný pro toho druhého. Ale tak co. Seběhlo se to rychle ale vzájemná náklonnost je jasná, a když se něco zkazí, tak prostě zmizím. Jako vždy.

Neko jako kotě - II - osud jménem Morgana

20. února 2010 v 9:15 | Shagua-san
"Morgano, no tak řekni mi co mu je!" naléhal světelný hlas na někoho vedle sebe.
"Otřes mozku to není, je to záhada, pokud je to jenom - člověk!" před tím slovem se ženský hlas odmlčel.
"Co tím jako chceš, Morgano, naznačit!" Obořil se na ní Lucien, ale ztichnul, když se adrien pohnul.
"To, že jsi naprosto slepý!" ozvala se žena, nazvaná Morganou.
"Jsi v pořádku?" rychle přiskočil Lucien k probouzejícímu se Adrianovi. Ten začínal pomalu mžourat očima v světlé místnosti. První co bylo vidět byl naprosto starostlivý pohled fialových očích, které vynikali v bílé tváři. Pak se rozhlédl kolem a zjistil, že leží v saténových černých přikrývkách, které jemně hladí jeho tělo, i když mu vadilo oblečení.
"Ujde to!" pravil ochraptělým hlasem. Lucien ho pohladil po dlouhých vlnitých vlasech a otočil se k ženě, která seděla u boku postele vedle Adrianovi ruky.
Teprve teď si ji pozorně prohlédl. Tmavé vlasy měla kudrnaté na ramena, snědá opálená pokožka kypěla zdravím a oči měla rudo-hnědé. Měla souměrný srdčitý obličej a pěknou vypracovanou postavu. I když ne štíhlou, ale mohutnou byla hodně krásná, ale svým způsobem. Přece jen Adrian viděl krásu jinak.

Neko jako kotě - I

19. února 2010 v 21:08 | Shagua-san
Byla zima a všichni se klepali zimou až na jednoho kluka. Stál na zastávce s naraženými slunečními brýlemi na nose a pokyvoval hlavou do rytmu písničky. I tady ve městě se držel sních, ale jenom po okrajích. Nebyla z něho ta hnusná břečka, jako obvykle. Jinak včechno bylo zamrzlé na kost.
Když přijel autobus a lidi se začali cpát dovnitř, aby se zahřáli alespoň zde než budou putovat do zaměstnání. Adrian se vecpal alespoň na kousek místa na posledním schodě, ale stenjně ho přirazili dveře od autobusu, ještě že to má do školy takový kousek.
Na další zastávce doslova vypadl z autobusu a radši putoval pěšky přez park do školy. A tehdy ho uviděl poprvé. Z luxusního auta u firmy, která k nelibosti všem úředníkům, sídlila naprosti střední škole, vystupoval muž. V saku temné barvy s rudou košilý a černou kravatou vystupoval čistě blonďatý muž, s polodlouhými na ramena vlasy.
Víc Adrian neviděl, neboť se svoují široko známou šikovností zakopl o vlastní nohu a spadl hlavou přímo do kaluže. Bolelo to a moc. Ani netušil proč, ale rozhodně se mu udělalo špatně, takže vstávat ze země nehodlá.
Vždyť to byla jenom kaluž proboha. Pomyslel si Adrian.
Ale najednou cítil na obličeji něco horkého.
Prostě vstaneš Adriane, a nebudeš se tu válet nebo tě najde partička místích bouchačů a pekelně s tebou zatočí!
 
 

Reklama