Leden 2014

Kdyby mysl měla tvář

21. ledna 2014 v 2:48 | Shagua de Sanguinis |  KRESBY
Nedávno jsem se dostala zpět k malování. Zpět... je divný výraz v mém případě, protože jsem naposledy malovala jako malé dítě na základní škole, pokud nepočítám Aquarell, který mi jde, dle mého né zas tak skromného názoru.
V kresbě jsem si vždy byla až děsivě jistá, naprosto přesná. nic se nemohlo pokazit. Malba je neřízená a rychlá. Svět fleků mi připadal zvláštní...
Nedávno jsem našla v šupleti olejové barvy. Dostala jsem je tak ke třináctinám. Takže víceméně osm let ležely v šuplíku. ještě že se oleje nezkazí. Upřímě pro mě to bylo vždycky spíš něcona způsob techniky, která je absolutně neosažitellná. Nedotknutelná.
Nedávno jsem se dostala k plátnům...plátnům nataženým na rámu připravený ke všemu. Ano plátna Ready to Pain(t)...
A tak jsem si to dala do hromady, možná mě ještě taky ovlivnil můj nový vyučující kresby.
Nicméně jsem se odholala po nějakém čase a ve chvíli kdy se štětec dotknul plátna jsem byla ztracena.

Maluju kdykolic mám volno kdykoliv mohu, v reálném živět hledám věci amísta která je třeba zachytit.

No po nějakých dvouch praseních těchto extradrahých barev, aby mi vešlo do ruky jak fungují...jsem začala dělat na tom co jsem prostě odjakživa chtěla. Autoportrét Olejem.

Upřímně, tu malbu jsem od začátku naprosto nenáviděla....Nakonec jsem usoudila že to ani nejsem já, jen že to prošla moje mysl napovrch a jemně upravila tu podobu. Výraz očí, smířlivost, lehká ironie a život. Nakonec nezáleží na to aby měl portrét jasnou podobu...přednou přez kopírák, K tomu máme fotku. Jde o tu přidanou hodnotu o ten pocit který sebou nese. To co dělá ten obraz zvláštním.

Konec keců, je na čase se pochlubit: