Na vařené Nudli

25. října 2013 v 0:27 | Shagua de Sanguinis |  - Shagua diary

Někdy sedíš u Konektoru, čumíš do něj, ale nenapíšeš. Na problémy nemáš čas. Ale mnohem méně času máte na to, abyste je s někým řešili. Protože vedle studia románské deskové malby jsou vlastně veškeré problémy naprosto nepodstatné. Nemáš čas se socializovat, a nedostatek sociálních vazeb vede k tomu, že píšeš kundoviny a dáváš je na blog, který sice někdo čte- ale tak sporadicky, že se to ani nedá považovat za čtení.
Text a vlastně probouzející grafomanie, spíše se vracející, opravdu dokáže nahradit mnohé věci, na které v reálném čase nemáte absolutně čas. Takže si požvanit si, že si něco myslíte, vlastně jenom proto, že si nic nemyslíte- je dost samo o sobě výmluvné, že?
K tomu, že se k ničemu nedostane, si člověk na sebe navalí ještě další projekty. Projekty, co si vymyslíte sami od sebe a jste prostě v háji, ale jste v něm kurva rádi. To je to zvláštní, nepotřebujete k životu nic a nikoho, kromě vaší vlastní spokojenosti. Jinak se vaše nudle přetrhne a budete se snažit vyset na cizí nudle a to fakt nedoporučuju. Jednak to cizí nudle nevydrží, nebo to dotyčný nevydrží, protože každej jsme sobecky svůj vlastní a máme zodpovědnost sami za sebe. Takže se vzchopte a snažte se vlastní nudli dovařit, ale nerozvařit!
Ale zpět k tomu jak to probíhá, když nemáte čas na nic. Je to tak že: Čím méně času na válení a lelkování máte, tím vám méně přijde, že nějaký zevl-čas potřebujete. Prostě chápu workoholiky, co jedou, jedou a pracujou, protože to je přesně ten stav, kdy je váš cíl stoprocentní docházka a výsledky s vyznamenáním. Někdy je ten cíl na dosah ruky jindy zase ne, ale většinou je to tak že čím vyšší cíle si dáte, tím víc vám to zabere času! Ale tím víc se tomu chcete věnovat. Nedáváte žádnou důležitost bolesti ani strádání, prostě jedete a nechápete co se děje.
Naskytne-li se nějakej problém, nastane ta situace, kdy se na něj budete soustředit jedině druhým myšlenkovým toku. Třeba aktuálně píšu a zároveň mi v hlavě jede taková ta stálá starost, jak se má Chlap a jestli je najedenej, nebo co dělá. Nebo jestli jste na něco nezapomněli a jede vám mozek jako nabroušený strojek švýcarských hodinek.
Logicky si říkáte, že čím víc si toho budete chtít natlačit do hlavy, tím méně vám to do hlavy poleze. Protože větší množství přece protáhnete malou dírou jedině složitě. Paradoxně to je přesně obráceně- čím víc zaměstnáváte mozek tím je ta díra do (ve) vaší hlavy větší a tím snadněji pohltí jako celkovej obraz a znalosti se stávají komplexnějšími. Ano lidi rádi vnímají věci jako celek.

Takže z tohohle nesmyslného žvástu vyplívá, že čím víc toho máte, tím víc si toho pamatujete, tím méně problémů máte a socializovat se nepotřebujete… nechápu, jak si někdo na to může stěžovat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Socka Líná Socka Líná | 25. října 2013 v 8:10 | Reagovat

Jo, je to žvást. Vlastně je to taková sračka, že mi v půlce pukly oční bulvy, ale ustála jsem to. Milá Shaguo, tenhle článek prostě nedává smysl. Kdo by chtěl skončit jako společenská troska jen kvůli... kde to je? Jo, tady. Jen kvůli  "studiu románské deskové malby" (Haha! :D)Každý jsme studovali, i já, kupodivu, a musím říct, že to bylo k ničemu. Navíc to, že se musíš tak pekelně učit a nemáš čas na osobní život je známka jediného: nemáš na to.
S láskou
Socka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama