Září 2010

Já Temná Sudička

18. září 2010 v 19:36 | Shagua-san |  POEZIE
V chaosu nacházím osud,
který jako korálky navlékám.
Aniž bych tušila dosus,
co příště udělám.

Já vím co stát se má,
která jediná jest-
ta toulavá a soukromá-
ta naše- ta zcest.

Předu a rozplétám,
já věštkyně temnoty.
Ten koho pohledám,
já sudička- znajíc osudy.

Svěř svůj osud milovnici,
Tiše a krutě zníc-
ortel vyřčen na sudnici
ty jenž jsi pátrajíc.

Nechtěj znát,
to tiché a budoucí.
Co má se stát,
pohleď- oči planoucí.

Černý osud potká jen,
černé srdce- suchý kmen.
Potká a shoří napopel,
osud zrazen životem.

Ptal ses teď to víš,
já samotná tuším-
že raději bys byl neznajíc-
však další prosbu uslyším.

Píště už nebude tvým dnem,
to dnešek je tvým životem!

Dva mágové

18. září 2010 v 19:29 | Shagua-san |  POEZIE


Hospoda- světlo a tma,
hlasitě hořící cigareta.
Jako probudit se ze sna-
v koutě usrknutá margarita.

Dva mágové kdes tam v rohu
zaříkadla tiše zní.
v papírech zavaleni u stolu
jsou vskutku záhadní.

Lidé chodí obcházejí,
Tiše a chladně nevšímajíc,
Světlo v duších nenacházejí-
Pouze tím že neznajíc

Zdravím Vás lidi.

14. září 2010 v 22:29 | Shagua-san |  - Shagua diary
Víte, Ti co jsem ještě občas zajdou, opravdu se omlouvám...ne neomlouvám se....nestydím se za to že žiju teď v realitě a jsem štastná. Jeden přítel mi dneska napsal a to mě nakoplo k tomu abych se ozvala, takže se ozývám.
Co teď dělám. píši, aktivně studuji sleduji několik seriálů a vlastně všechno možný dohormady. Prostě žiji.
Na net nemám čas a jsem věru ráda, radši půjdu s Nitrin ven, než bych psala sáhodlouhé emaily, myslím že vým jak se asi Dokonalost-sama cítila ...Provinile šťastná. Jsem ráda v realitě, a ráda vám pak někdy poskytnu náhled. Ale od té doby co jsem udělala reparáty, jsem zjistila co je realita a co ne.
Děkuji těm co ještě stále sem zajdou, a Děkuji všem svým přátelům...že chápou jaká jsem.
Jsem štastná, i když občas píšu smutně. Mám vás ráda, nebudu jmenovat všechny, ale každý kdo mě zná líp ví že pratří do mého seznamu.

Tichá tragedie melodramatu v duši zhasíná zdravý rozum a milost prochází srdcem. Srneček přejet náklaďákem na kaši vzpomíná na tichost v duši a Vlkodlak hledající v lese svoji lidskost a na jazyku prchlivá chuť lidského bytí.
Tak se asi cítím a věřte mi je to super.