Duben 2010

Ráchelina krev...-

18. dubna 2010 v 21:30 | Shagua-san |  - Myšlenník
Víte, asi ne všichni znáte ten pocit, když vás prostě nějaká věc táhne jako magnet...

mě se to stalo nedávno, a Nath je mi svědkem že jsem to neplánovala...
Když jsme s Klárou prolézali jedno starožitnictví povedl se mi jeden zázračný kouek, zajímám se více méně o šperky a o nic víc, ale to není ten důvod....prolétla jsem očima pult, nejdříve mne nic nezaujalo, tak jsem čekala až se klárka rozplyne nad nějakou věcí....pak mne zaujalo jedno zrcadlo, sice historická kopie ale vypadalo velmi luxusně!
pak jsem ho uviděla...rudá záře se zaleskla k mým očím a zaslechla jsem hlas v mé hlavě, ženský hlas...což bylo samo o sobě divné jelikož spíše přitahuji chlapecké duchy...ale byla to dívka...neříkala abych si jí koupila ale ukázala mi místnost se zrcadlem a světle béžovými zdmi, sloupanou historickou tapetou, nahou dívkou ketrá měla jenom to rudé na sobě, pak se oběvili dvě zoufalé rudé oči...byly obří a nádherné...
V noci se mi oní zdálo a nakonec jsem hrábla do kasy a řekla jsem že ho musím mít....nakonec mi duch/ energie kamene vzdělil jméno ráchel, té dívky, jenž ho nosila přede mnou...
Od té doby pro jeho rudou záři mu říkám Ráchelina Krev
Rachelina Krev

Graveyard....my garden

18. dubna 2010 v 21:06 | Shagua-san |  - Shagua diary
byla jsem v mé hřbitovní zadrádce...kde se pěstuje výhradně plevel...a fotila jsem svůj ráj!

11
hjj
nhvgjzfl
zbytek fotek v mém FB albumu....--->>>  http://www.facebook.com/album.php?aid=18318&id=1695452425&l=a0cbe663c5

Marylin....sexbomba mého srdce!

18. dubna 2010 v 12:18 | Shagua-san |  DESIGNY
Ano ano, zbláznila jsem se, ale velice obdivuji jednu americkou hvězdu, která mě fascinuje ...tím jak je naivní a přitom sexy...a jak to umí udělat schválně...-Neřešte prostě nový design...-

A myslím že tento design přislibuje nový článek věnovaný právě této krásce!

marylin monroe

Taštička jako rakvička!

17. dubna 2010 v 17:27 | Shagua-san |  - HandMaded (mad)
No jo dlouho jsem si plánovala dodělat Manovskou taštičku- rakvičku, dneska jsem narazila na Chemopren, tak jsem to dodělala...ležela ve skříni fakt dlouho! nedodělaná....
byla by to škoda že....

taška
Dokonce stojí....

taška01
popruh mám na míru aby taška byla přesně na stehně....kde to ráda nosim..

3221516
I když se dá rameno zandot do vnitřku taštičky a dá se nosit jako " (hide: Spíš parte než dopis že?!) "psaníčko"

taška02

takle asi vypadá na člověku, ale neptejte se do jakého úhlu jsem musela zkroutit ruku abych to vyfotila!!!

Jinak kalhot a náramku si nevšímejte, v domácím jsem vyznavač Army...xD

Prosím, nedívej se na mne tak!

16. dubna 2010 v 23:40 | Shagua-san |  - Psychadelics
Moji milovaní, 

Nevím sice jak začít, nebo o čem vlastně psát, ale podstatné je to, že s vámi chci být, že vám chchi říct to jak vás mám ráda, všechny do jednoho, Chci vám říct, že pokud jste sami a sedíte  zas počítačem po tmě v noci a nikdo se na vás nedívá, ani nechce dívat, přijdete si oškliví, či jinak handicapovaní...přijde vám že vás nikdo nemá rád...
Tak to se mýlíte, protože já mám vás všechny, do jednoho, kdo si přečte tento článek, nebo ne jenom otevře můj blog, a usmějete se nad potrefeností jedný šílený holky které se přetrhává kvůli svýmu nenaplněnýmu úsměvu, ano...
Musíte občas tolerovat moji neschopnost se uvést do provozu, nebýt debil, a dostat se z deprese, ale i ta největší deprese jednou přejde...přinejmenším po smrti!....
Ale i ten nejdepresivnější život stojí za to pokud alespoň jednou, vyvoláte úsměv na tváři....nemusíte toho člověka ani znát, stačí když cítíte že to co jste napsali přimělo druhého člověka usmát, a že ví proč tady je....aby ostatním fandil a šel si za svým snem....

Pokaždé když se usmějete...tak to stojí za to, znám lidi, kteří jsou závyslí na lecčem, ale věřte že u závislích lidí se těžko najde ke konci úsměv, a pokud je kdokoliv z vás zavislí a někdy moje výtvory, moje práce nebo můj život...vyvolal úsměv, opravdu stál za to a vždy stát bude, protože je to na čem záleží na ničem jiném....

Měla jsem spoustu přátel, někteří opustili mne, některé jsem opustila já, ale každého přátelství jsem si vždy vážila, i kdyby to mělo být zanedbatelných deset minut mírného úsměvu, a laškování...

Popravdě na jedno takové nejisté přátelství dlouho vzpomínám,....zbyl mi mučivý prsten na malíčku....a pár dalších věcí, které pro mne znamenají hodně, toto přátelství pro mě bylo téměř jako život, ale přišla jsem na to proč žít až ve chvíli kdy bylo po depresy...po depce která se pojila s ukončením tohoto "vztahu" To přátelství, ze kterého zbyl jemný pocit v břiše, krásné vzpomínky a pár materiálních věcí...

Pokud někdo tvrdí že po konci přátelství zůstane v srdci prázdnota, tak buď lže nebo to chytl za špatný konec...

Protože ten, jenž po tom co se dvě duše rozdělí, není dost silný na to aby si uvědomil, že to nejkrásnější co na toho druhého budete mít, je pocit, vzpomínka....všechno, když se rozhlédnete kolem, všechno vám můžou vzít, jenom vaši hlavu mysl a vzpomínky ne...

Mohou vám vzít svobodu, mohou vám svázat ruce, ale nikdy nespoutají vaši mysl pokud se nenecháte....

Takže nezoufejte, neseďte na zadku a odhodlejte se dělat to co chcete....protože je čas na moje oblíbené pravidlo...

Nebuďte tím kým vás chtějí mít ostatní, buďte tím kým chcete být a nezáleží na tom kým jste...-

Protože do každé duše vidím a v každou jiskřičku věřím, protože věřím ve vás všechny a chci abyste to věděli.....

Tahle Narciska je přesně pro toho člověka o kterého jsem přišla..je v láhvi z níž jsme pily...Zelená můza!
Narciska


Shagua Lucienn Akitsumi
Jedna obyčejná holka co nenávidí svět protože s ním nemůže pohnout...tak se ho snaží jenom změnit....ale to je na vás co s tím uděláte...-

Deprese, vzpomínky..možná jeden normální život magora....co já vím!

15. dubna 2010 v 21:05 | Shagua-san |  - Psychadelics
Víte, poslední tři dny mám depresy, takovou normální...tichou smutnou depresi kde si nevšímám lidí, a pokud ano tak velmi kriticky.
Navíc jsem měla 4 týdny vykloubený zápěstí a v uterý mi ho Gotreg nahodil se slovy, to je na šermu pořád! Ale nejde o to že by tohle bolelo.
Nic nebolí nic necítím, necítím naprosto nic, možná proto že chci, možná taky ne. 

Mnoho lidí k mé náladě nepřizpívá, tedy někteří mě v tomhle stavu dokážou naštvat, možná až moc (hide, "kvůli tomu má to zápěstí! Třískla pěstí debil do zdi a vyhodila si ho'' se jí směje.) protože nesnesu, žádná slova k mojí osobě...prostě nic, ani ne tak psaně jako mluveně...

A k tomu návratu do minulosti, tedy vzpomínkám, opravdu se nejedná o hidea, jsem jeho věrný noshled stále, ale to že jsem si po 5 letech pustila kapelu...českou Rockovou kapelu z jedněma z nejkrásnějších písniček...kdo mne zná dobře ten ví, ale pochybuji že kdokoliv z lidí, kdo mne zná po netu tohle dokáže odhadnout...je to Divokej Bill...Ano znám texty písně prvních tří Cdček jejich diskografie naprosto z paměti.
Mám je oposlouchané možná ještě více než hidea....ne to asi ne..když beru v potaz že je tu u hidea jazyková bariéra....

A proč jsem vlastně dala na design hidea? Možná proto že mě můj schyzofrenickej duch věšel se na nohy a přemlouval, možná že mi Hikaru slíbil pozovat kreslení s Viktorem...A nebo mi naběhl spořič a tam byla zrovna tahle fotka, a přišel mi tak krásně smutnej, že jsem musela a je mi jedno jak vypadá...nemám náladu na nic, takže asi půjdu číst nenaplněný příběh Richarda a Kahlan...v Meči Pravdy....-

A vy jestli chcete tak si pořádně poslechněte tohle a vnímejte text...je nádherná...miluji housle,


Design....!

15. dubna 2010 v 20:39 | Shagua-sama |  DESIGNY
Udělala jsem si nový design s Hidetem Matsumoto....a nemám k tomu co říct snad jen, ten deisgn není vůbec veselý kdyby si někdo myslel!

jubkbbmnmlhnlnů

Osobní Terorismus, který lidi postřehnou málo kdy

12. dubna 2010 v 21:12 | Shagua-san |  - Myšlenník
Když tak se pohybuji po fórech a diskuzích....všechny holky blázněj, čistěj svoje šatníky...
články typu "Cleaning Closet!" to je na dením pořádku...

ale víte, nejsem ani hubená ani krásná...Nepotřebuji to, občas mi stačí že jsem chytrá, tedy těch 350 dní v roce kdy nechytám šílenství že svět se bortí...protože mám velkej pupek!

Ale když o tom tak přemýšlím, a hledím na terorismus jako téma týdne, zjistila jsem že to je na mě takový malý terorismus.
Ale jak v minulém článku se snažím mluvit o tom jak je dobré psychické zdraví, zjišťuji, že já nejsem takzvaně v pohodě... Nevím proč mám takovou potřebu to vykřičet do světa, ale chci to vykřičet do světa....takže pokud je vám to jedno, jako že může, v tom případě to spíše uvítám.

Ale když člověka trápí bolest hlavy, obří boky a stehna, špatně obarvené vlasy nevytrhané obočí....a vlastně nechuť se dokopat k ničemu pozitivnímu, posloucháte Otto Dix..a necháváte sebou procházet ty jemné proudy Hlasu Michaela, který zpívá božsky...
Možná si to konečně dokážete přiznat, jste v haji...tak sedíte utápíte se v nešťastných příbězích, pokud není blízko nic ke čtení dokonce si je vymýšlíte...K tomu požíráte druhou tabulku čokolády forte, té bílé....

nakonec se zahledíte na obrázky na zdi, a potlačíte touhu je trhat, protože je to jediný co jste dokázali jsou ty blbosti na stěně, jenž vám nikdy nic nepřinesly. jednotlivé tahy pečlivě vedené vycvičenou rukou. Skloníte se ke koberci a rozškubáte čistý papír, aby ste upokojili svojí tou....pudovou touhu ničit.

Pak si řeknete že bylo dost. Dožvýkáte svého vraha(tedy čokoládu) ....tahle věc vám stejně nepřinese nic dobrého... A podíváte se do zrcadla, ještě že váš obličej vypadá jako něco podobného člověku. tedy na rozdíl od ostatních.....

Takže jdete, utnete tipec Michalovi, který je v jedné vaší nejlepší výšce, milované výšce, kterou nikdy nikdo jiný tak nezazpívá...přejdete a svalíte svojí hmotu do křesla před televizí, pak si chvíli přemýšlíte že spácháte terorismus něčím ostrým na sobě, tak radši knoflíkem zapnete televizi.

Atentát! Hannah Montana, na třech programech za sebou. znechuceně vypnete uřvanou úhlopříčku. zavřete oči a snažíte si vzpomenout na michaela a na jeho hlas.

Pomalu se proplížíte kolem lednice aby jste nezajedli čokoládu něčím ještě horší, jako třeba řízkem, nebo jogurtem a tak (kombinace jídel je opravdu tyfus na postavu, kterou nemám!) Zasednete k počítači, depka povolý když zkontrolujete a přebalíte svého miláčka (tedy blog!)..

Pak sedíte chvilku za počítačem a začne do vás hustit otec, se svým huštěním!...Nakonec se dozvíte že jste k ničemu, pak si otevřete pěkně forum, a snažíte si najít něco co by vás zaujalo, potěšilo, popřípadě pobavilo....Nakonec narazíte jenom na to jak si osm super hubených holek vyměňujou mezi sebou hadry....a ještě se dohadujou o tom že jsou tlusté......

Tomu říkám terorismus...a teď za boha se se slzami v očích chcete uklidnit, tak pustíte si první Anime na který narazíte....

Je tam vše růžové, všichni vyhublý na kost, geniálně oblečení.....a všichni se stále smějí!

Tomuhle já říkám terorismus.....co má za následek smrt gothikovi duše...

Ale nejvíce vás vždy na tomto všem bude užírat to, že vy sami s tím dokážete něco dělat....-

Zmučená zdepkovaná, ale stále vás milující- Shagua Lucienn Akitsumi

Upíří vášeň na zeď...Shounen ai plakát...-

12. dubna 2010 v 16:31 | Shagua-san |  KRESBY
Upíří vášeň řekla bych spíše potlačovaná upíří vášeň! protože se  mi  líb í jak se starší upír s nakrčeným tělem drží...kdyby to byla animka tak se mu jemně chvěje celé tělo tím jak napnutý a nehodlá povolit.
Pak se mi tam celkem povedla vyjádřit dynamičnost strachu chlapce který se odtahuje a upírova dravá ruka která ho za loket přitahuje blýžeji a druhá která se ho snaží konejšivě upokojit že mu nic neudělá...
Inu... Povedlo se tu:
  • dynamika
  • postavy(těla)
  • celkem udržené v proporcích
  • ruce
A ne tak zdařilé:

  • Upírovy zuby
  • podkres se mi nechtělo gumovat
  • hlavy jsou malé
  • hlavy jsou celkově divné
  • odfláknuté stínování...-
takže ale učel to splinilo..-

Upíří vášeň

Inu, co je asi důležité...-

11. dubna 2010 v 21:32 | Shagua-san |  - Myšlenník

Téma týdne je zdraví, píši na téma týdne poprvé takže začněme.


Když si pomyslím o zdraví, nevybaví se mi jako ostatním, taková ta věc s nemocnicí a bolestmi a tak.
První co se mi vybaví jsou slzy. Ano slzy a pak usměv.
Pokud jde o zdraví, vybaví se mi hned to nejdůležitější zdrav, psychické! *které já osobně tak trochu postrádám* Když se dívám kolem sebe na lidi, kteří jsou nemocní, normálními nemocemi, říkám si jak moc v tom hraje roli psychika. 
někteří lidé, co stůňou (například když moje matka měla žloutenku) je jim hodně špatně, ale nejlepší co dokážete v takovou chvíli udělat, je usmát se na svět a povzbudit ducha! tedy první a nejlepší, hned po pravidelném braní léků.
Ale, někteří lidé to nedokáží, nedokáží si zachovat zdraví psychické a pak z toho vzniknou neduhy.

Jak se říká ve Zdravém těle zdravý duch. Ale já bych spíš řekla že, Zdravé tělo se váže k zdravému duchu. Protože když se trápíte přijdete k nemoci častěji *To říká neustále nerudný člověk, zakopán v temné jeskyňce svého pokoje za těžkými závěsy aby nepronikla ani kapka světla*.
Ale kdo je psychicky zdraví? jak to může někdo s určitostí říct: "Hej já jsem v pohodě!".
Ale co to znamená být "v pohodě!"?
já se často setkávám s tím že když člověk řekne je mi fajn, jsem v pohodě myslí tím naprostý opak! Ale spousta znás nepozná jemné niance mezi náladami druhých. často si vyčítám to že jsem nepomohla těm jenž, jsem pomoct mohla, ale zas....někdy si říkám, že jsem tím posloužila svému psychickému zdraví.
Jak často cituji postavu Dana: "Nejsem žádný kladný hrdina, jen věrný služebník svého ega!".
Ale to mne přivádí na tak trochu otázku: "Co je pro mne důležitější, he?" 
je správné že by bylo pro mne důležitěší moje vlastní psychické zdraví?  A nebo je nejvýznamnější zdraví těch ostatních? A co moje fyzické zdraví? ale co ....-
Hodně moc odpovědí, některá je správnější než ta druhá, ale vlastně stejně nikdy nebude správná žádná, protože existuje až moc uhlů pohledu!

Takže, netvrdím že když budete mít v dešti dobrou náladu a nedostanete rýmu. Ale přišlo mi na mysl když budete pozitívní, a budete si věřit, určitě se z nemoci vyhrabete rychleji, a nebo taky ne...

*Nevtipná poznámka hidea (nejspíš mojí schyzofrenie): "Neříká se tomu Optimismus?" nesměla být zapomenuta*

Zase někdy v pekle (mého myšlení, které nedává smysl) Shagua Lucienn Akitsumi!

Drazí zatracení (tedy Ti co čtou moje bláboly)

10. dubna 2010 v 12:09 | Shagua-san |  - Myšlenník
Abych pravdu řekla, teprve teď nějak jsem zjistila...že jsem se dostala do Autorského klubu, blog.cz

Tedy chtěla jsem říct že mě to z části překvapilo, ale takvím co chci, a vždy jsem to věděla. proto jsem se tam asi hlásila...
Takže děkuji...jinak když de o mě a můj blog....Nic pro mne téměř není cenější, protože můj blog, je můj deník, moje srdce a moje duše. Mám ho už dlouho a hodně jsme spolu prožili...Je stejně chaotický jako já, když mne bolí hlava tak jeho taky. designy upravuji skoro každé tři dny až týden! protože nálada se mění a s ní vzhled. neříkám nic proti lidem kteří mají jeden desgn od začátku svého blogu...skláním před nimi hlavu, protože po dvou třech dnech dostávám tik (popřípadě nápad/fotky) a začínám to předělávat....
Zjistila jsem že když si předpřipravím obrázky dokáži design změnit kolem pěti minut...-jednou jsem to probhla za dvě...ale to jsem měla naprosto jasnou představu.
Tak tedy nedokáži si představit můj blog bez každotýdení změny designu...často slychám, že někteří lidi z mého okolí se těší co bude deisgnem příštím, a moc mě těší zájem...
Celkem vtipné je a často mne pobaví to, jak jsem jednou ve škole šla a slyšela jsem dvě prvačky si šeptat...
"Hele, objevila jsem docela dobré stránky, ta holka co je píše je fakt hustá!" říkala jedna té druhé.
"Vážně a jaký to jsou?...na Blogu?" tiše jsem je špehovala za rohem i když jsem neměla, byla jsem zvědavá jak opice, tedy jako obvykle.
"Noooo...to budeš koukat, Shagua.blog.cz!"  ta druhá se naní podívala a optala se jak se to píše (njn vím mám divný jméno) a mě cinkla brada o podlahu.
"Mě se tam nejvíc líbí to jak dělá ty obojky a ten roztomilej mini hat!" říkala a pomalu odcházely pryč o já stála přikovaná ke sloupu, dokud nepřišla Klárka a neodlákala mne na svoje křivky, které jsou neodolatelné....Kdyby jste viděli jenom ten výstřih!!!

No toto jsem nerodýchala, vážně ne ještě hodně dlouho, nikdy jsem si nemyslela, že můj blog by mohl být takto slaný, tedy jestli se tomu dá říkat sláva....ale prostě jsem si nemyslela, že by někdo mimo mne se bavit o mojem temném zlatíčku...

Ale vážně život je někdy překvapující.....ale tak jsem chtěla všem poděkovat za to že čtou, ty moje šílenosti, že sledují moje činnosti...a hlavně děkuji...že komentujete....

ne málokráte mi tohle zachránilo život před psychickým zhroucením, a i když bych ho chtěla ponechat svému osudu, někdy...nedokáži sem nepsat alespoň jednou týdně...nedokáži to prostě ne...

Takže děkuji za vaši neutuchající přítomnost, za to že komentujete,...možná nejvíce za to že jste...a vězte že já vám všem do jednoho fandím, abyste byli úspěšní, a prožili svoje životy, tak jak chcete....a pokud máte problém, napište mail, nebo koment...určitě vám odepíšu a klidně poradím, nebo vyslechnu....- dělám to celý život...

Navždy vaše Shagua Lucienn Akitsumi <3 

Kostni žena

9. dubna 2010 v 22:35 | Shagua-san |  KRESBY
Takže jsem dokreslila kostní ženu....z Meče pravdy, je úžasná...schválně disproporční, s lebkovým chřestidlem, vypadá nanicovatě protože má vypadat nanicovatě....-veliké bílé oči....a zaujetí v její práci....velice mne zaujmula...proto jsem ji musela vytvořit...-!

posléze někdy nahraju skicu a určité vychytávky na které je třeba myslet...

Jinak je to na A3 a vypadá Luxusně ....pude na zeď!

kostni žena

Inu Inu...

9. dubna 2010 v 18:59 | Shagua-san |  - Myšlenník
Vítejte....
Nevím proč zrovna tento uvod ale budiž!

tak zrovna jsem se ponořila do četby jedné velice pěkně napsané fantasy knihy, protože je opravdu luxusní, a to znamená že i mne, velmi otrlého čtenáře, který předpovídá děj dopředu...mne dokáže překvapit.!
U mne je to velmmi neobvyklé, vždy vím co se stane-...tady však mne prostě ta kniha zaujme a jenom koukám s otevřenou pusou....

Takže na čem pracuji, to jsou postavy většinově z "Meče Pravdy!" teď zrovna kreslím Kostní ženu, která je prostě...mne fascinuje.... jinak se učím, stroje jsem utáhla na jedna na čtvrdletí...jinak to není tak dobrý ale za ty stroje stejně vděčím klárce....

pak musím rýsovat protože mi profesor vrátil rysi....po čtvrté Q.o !!!!
Takže jsem z toho na mrtvici....

takže si užívejte dětičky, tvořte ať se mám nad čím radovat že jste úspěšní...jinak...jsem sebestřed ale kdokoliv by mi chtěl něco ukázat, na něco upozornit (včetně toho že jsem blbá) neostýchat napsat....-tak co přinejhorším mne to rozbrečí....

Welcome to hell......and fuck around...

Yours Shagu<3  

Infantilie...nebo demon?

8. dubna 2010 v 22:30 | Shagua-san |  DESIGNY
je to infantilní oškilvé a odpudívé....je to Alma....co dodat k nevému designu....jenom klidně okomentujte sami...!

51114

Když se tak trochu nudím-

7. dubna 2010 v 22:23 | Shagua-san |  KRESBY
Když se tak trochu nudíme nejdříve s klárkou na tělocviku a pak já doma...tak s toho vznikají patlanice jenž nikdo snad ani nemůže komentovat..takže....

The moon holder Shagu....


2262323

when Alma is Angry

7. dubna 2010 v 21:44 | Shagua-san |  - Psychadelics
Jak mnozí znáte mojí milovanou démonku Almu, která je trochu více zlá...pár let mrtvá a velmi vtipná....Miluju mojí malou holčičku, a pokud mohu tvrdit že existuje k někomu lásky pln mateřský vztah tak je to právě moje Alma, která si ho zaslouží,...a jako všechny kolem převádím do komického zpodobnění.....tedy Almy se někdy opravdu bojím když nasadí svůj výraz a má dva nože v ruce...xD

12213132312

Inu Alma je prostě Alma a v rámci tréninku na tabletu....(věřte shola nemožné kreslit a dívat se na obrazovku, se mi zdálo)......!!!

Jinak se mějte...<3
neustále na vás myslím...-

Drazí...-

2. dubna 2010 v 15:30 | Shagua-san |  - Shagua diary
Shagua-sama


Moji milí a drazí, jenž čtete povídky co píši..ostatních se to nějak netýká....takže

Nebojte s povídkami nekončím, ale bohužel nemám náladu nějak psát, když není inspirace tak to prostě nejde, že. Jistě to chápete až moc dobře.
prptp se chci těm nedočkavějším omluvit za čekání, ale budu psát až mne to bude bavit, což znamená že si pouze psaní nechci vnutit jako povinnost a tím si ho znechutit.
proto si mezitím užívejte pohody u jiných článků na mých stánkách a děkuji, moc děkuji za vaši pozornost...

Moc pro mne všichni čtenáři znamenají...a tento blog pro mne snad znamená ještě více...takže

Omlouvám se všem jenž čekají, protože to jsem prostě já, slečna roztěkaná...-

Vaše Shagua Akitsumi...-

moon girl....design

2. dubna 2010 v 0:28 | Shagua-san |  DESIGNY
nebudu se rozepisovat nijak moc, jenom informativně mam nový design a jestli ho chcete okomentovat tak zde máte možnost...

416546464
děkuji za pozornost...vaše Shagua Akitsumi

Jak Shagu A Mitsu fotily...a byl tam krásný princ

1. dubna 2010 v 21:53 | Shagua-san |  - Shagua diary
Jako obvykle, jsme měly se sestrou mitsu málo fotek tak jsme začali fotit....tentokrát já jako Goth Aristocrat Lolita (tedy s krátkou sukní, se sukní až na zem se fotím až moc často) a MItsukýnek se fotila jako Metal Gothka....takže to bylo fajn jako obvykle.... plus se s námi fotil ještě princ...no nehte se překvapit...

13168465418654
Shaguinka na kopečku....vylést tam v těch botech je jenom pro teréně zkušené (stejně jako pozdější chůze po kládě na platformách...xD...)

vgjgj
Watashi (tachi) Yamihi

gggujhjk
Víte jediné co nesmíte, je nesmíte se bát do toho jít!

15456456456

mitsu v mých steelkách které jsou ji poněkud větší...-

165454646
miluju tuhle fotku.....AUuuuu

54444454654654654546
A s princem se nám to po polibku nějak zvrtlo...a místo mne se z něho stal žabák...- Nu a pak se pokoušel utéct....

hledejte prince...

Nicméně kdo ho najde na fotce..vítězí...xD

Jinak kdo by si chtěl prohlédnout více fotek....jsou k dispozici na mém FB albu...-
http://www.facebook.com/album.php?aid=17692&id=1695452425&l=db1a0c70ac




malé normality...-

1. dubna 2010 v 20:42 | Shagua-san |  - Shagua diary
víte ve středu mi bylo osmnáct let....po těch letech si říkáte končně bych mohla najít občanku kterou už nevím kde mám...abych se podívala zdali se na ní něco nezměnilo...ale aso ne...protože by to dalo nechutnou práci ji najít....-
Ale tak si říkám, proč ztrácet čas, stejně ho můžu zabít něčím jiným...takže tak.
No poslední dobou jsem na tom tak na hraně bídy a pohody, něco mě těší a něco ne, ale řeknu vám, pokud najdete něco co vás doopravdy baví...tak se toho držte zuby nehty a nenechte svůj sen utéct ke hvězdám...protože jenom ten sen, to to co doopravdy máte, nic jinýho a hlavně nikdy nic jinýho mít nebudete takže to nezahoďte....a nehleď te se chovat stejně jako zoufalá část populace...
žijte, žijte ve svém stylu ať je jakýkoliv buďte mu věrný a věřte v něj, věřte  v sebe, protože dokážete pak užasné věci.
Neříkám ať nevěříte v boha, satana, démony...to je jedno v co...ale hlavně musíte věřit sobě...v sebe v to že to dokážete, že se dokážete vyrovnat s rodinou...či s Alkoholem...nebo drogami...s Anorexií...obezitou....s Psychozou...věřím pevně věřím, že by jste to dokázali...všichni do jednoho ...
ale já vím jak je to těžký být tím chcete být...a hodně ztrácíte...
a tak pokud máte někoho doopravdy rádi neodhánějte ho od sebe...sami můžete být vždycky....tak nezahazujte svých pět minut, kdy sami nejste....a nelitujte toho že jste s někým byli, nebo nebyli...buďte rádi že jste s ním mluvili že jste strávili tu trochu času...kterou jste mohli s tím člověkem....

Víte i mě, temnotě je někdy smutno...po lidech jenž se mi vytrácejí, jenž mi už nepíšou...ano i tomu jenž od sebe odehnal tomu je smutno, takže se nebojte....
nebojte se zařvat "jsem sám" aby si vás někdo všimnul, opravdu mě už unavuje věčný boj s ostatními...chtěla bych spát...tiše ležet v černých šatech a rudou růží, pod temným příkrovem staré práchnivé rakve...a nevnímat bolest jenž mi trny dře srdce.
Víte, někdy je to hrozné, ale važte si i samoty...protože v tu chvíli si mlžete dělat co skutečně jen vy chcete a to doopravdy dělejte...protože to je jenom na vás..

ale nevím co tohle komu řekne, tak se snad ani nesnažím svoje myšlenky překládat do věci srozumitelné...a můžu vám říct že to co mi v posledních dnech pomáhá, je ruská skupina...Otto Dix....
Temné Gothické tony....krásný zpěv ....jemná smutná a depresivní hudba je to co poslední dobou opravdu potřebuji i Ruština se k tomu velmi hodí,....prostě mi přijde že Otto Dix...je pro smutný nálady, možná i pro více...ale radši k nim nebudu nic více říkat a hodím vám sem nějaké video...-