Neko jako kotě - část I - VI - zpět k životu (W:18+)

12. března 2010 v 0:01 | Shagua-san |  - Neko jako Kotě

Takže je tu nový díl pro Aniko, protože poslední dobou mi přináší radost do života a inteligentní poznámky a otázky....díky<3
W: Slash/Yaoi/gay sex 18+
Co se asi vyklube ze semínka, co myslíte.
a má to 2455 slov, přesněji tedy jsou to tři strany A4 popsané 9 Verdana...-zatím celé NjK má 29 stran a 19 718 slov....tak doufám že neřeknete že se nesnažím...<3 (malá statistika)


Adrian chvíli koukal na svojí ruku a pak se ostře nadechl. V ústech stále cítil chuť plodu a nevěděl co to zanmená.
"máš kěvtináč?" zeptal se najendou Adrian. Lucien koukal na něho jako na praštěnýho. Pak přikývl.
"co se ti zdálo?" zeptal se Lucien a koukam svým fialovým zrakem velice ohromeně.
"zdálo se mi že Gaya, byla nádherná se ke mne sklání, dala mi třešeň z její hlavy a já jí snědl a vyplvl do dlaně pecku!" řekl tiše Adrian a natáhl k Lucienovi ruku s peckou. Ten se díval chvíli na pecku a pak na Adriana.
"a na co květináč?" zeptal se potom.
"Já nevím Luciene, jen...možná bych měl něco zkusit!" řekne potichu Adriana a tak Lucien v trenkách vyrazil pro květináč. Adrian sledoval jeho postavu jak vstává s mírným lupáník kloubů a pak jak mizí ve dveřích. Seděl na postely a koukal se do dlaně, semínko jako by hřálo. Ano, bylo to semínko, ne pecka, semínko. Jeho hlaský povrch s jemnou brázdou se leskl v raním slunci.

Adrian se díval na něj a cítil hroznou něhu, jako by to bylo dítě.
Lucien přišel s květináčem a podíval se na Adriana. Květináč byl tak akorát velký a Adrian netypoval nikdy Luciena na zahradníka. Přece jen byl pro něho jako bohatý princ z luxusní pohádky nikdy ne ani zašpiněný, to napovídovala křídově průsvitná pleť.
Hlína v květináči voněla nádherně a svěže, jak Lucien přišel tak se za ním táhnul odér mrazivého ranního vzduchu.
"Není ti zima, jít ven jenom v trenkách?" zeptal se ustaraně Adrian a v dlani jemně tisknul semínko až se mu začínala potit. Jako by to byl poklad.
"Ne, necítím zimu!" řekl tiše Lucien a u kraje postele si sedl s květináčem v ruce. Jako by to bylo něco normálního. Adrian jenom pozvedl obočí ale nekomentoval to. Přešel po kolenou ke kraji kde seděl na posteli Lucien.
Lucien k němu natáhl ruku s květináčem a Adrian udělal v hlíně důlek v přesném středu. Pak tam upustil semínko a díval se jak se zatetelilo na hlíně. Přihrábl ho a vzal květináč od Luciena. Ten se podíval na něj. A rozcuchaný rozespalý Adrian objímající květník mu přišel velice vtipný pohled, kotě zahradníkem.
Adrianovi sklouzávala košile z jednoho ramene a jednou rukou si uahladil vlasy za ucho tak si umazal tvář od hlíny. Vstal z postele a dal Květináč na schod k obří prosklené ploše, která čítala svě tabule skla. Podíval se na zahradu , která volně na této straně přecházela v ovocný sad. Byla upravená a teď když roztál mírný příkrov sněhu byla hnědá půda stále zmrzlá, ale ne tolik, sem tam se hrbila tráva s jinovatkou a bojovala o přežití.
Lucien se oěbvil za Adrianem a sledoval chlapce klečícího na zemi u kěvtináče. Beze slova mu podal petláhev s vodou, pro kterou byl v kuchyni. Adrian strčil do hrdla ukazovák a Lucien polknul když viděl co chlapec provádí.
Adrian malinko povolil prstem aby v hrdle láhve udělal místo a nechal vodu stékat jemným proudem aby semínko nevyplavila. Když se voda dotkla hlíny jako by to téměř zasičelo a Adrianoci se mírně roztáhli zornice. Najednou slyšel malé křupnutí, ale myslel že se mu to zdálo.
Lucien jemně polknul a díval se na chlapcovu šíjí, dostal na něho neuvěřitelnou chuť, nešlo to. Jak se to stalo? Vždy se uměl dokonale ovládat a vždy tomu tak bylo, nikdy se mu nic nevymklo. A Najednou tu je chlapec klečící na zemi, s rozhalenou košilí a pocuchanými vlasy které leží všude kolem něho. S tváří od hlíny a jemným jiskřením v očích, kde se jevilo štestí. Lucien se na něho díval a ten pohled ho vzrušoval tak moc. Kolena a Atehna Adriana se s ametovou požkou se zlatě lekla v raním slunci a hrudník se mu nadzvedával a klesal, jak pravidelně dýchal, pod pokožkou mu proudila horká krev a zbarvovala jeho rty do ruda a jeho tváře také.
Nemohl tomu výjevu porozumět, co provedlo s Adrianem ranní ostré slunce.
Adrian mírně zaklonil hlavu a zasmál se Lucienovu výrazu, ani nepoznal jak je Lucien vzrušený. Byl tak dětský a to bylo ještě horší, pro Lucien ten se sklonil k jeho třešnovým rtu a jemně se o ně opřel. Adrian se zakloněnou hlavou zapředl hlasivkami a to ho Lucien vytáhl na nohy. Ani ne tak na nohy, jako ho zvedl do vzduchu.
Adrian se začal smát aniž by rozpojil jejich rty takže vydal jenomtakové broukání. Vysel za ramínka ve vzduchu přitisknut na silný hrudník Luciena. Ten si vychtnával jeho rty a nad ničím nepřemýšlel.
Adrian nakonec dal nohy nad Lucienovi boky a ten se ho přítáhl blýžeji, Adrian se zapřel takže ho Lucien mohl pustit a Adrian by na něm vysel, jako lenochod na větvy. Jemně si Lucien Adriana podchytil pod zadkem a Adrian se pousmál, dal mu rucel kolem krku a podíval se Lucienovi do očí.Adrians e začal smát a probíral se Lucienovým rozcuvhem, který byl normálně uhlazený a elegantní. Lucien do šel i s Adrianem do postele a klek si na ní.
Adrian se držel zuby nehty jeho hurdního koše takže teď vesel dvacet centimetrů nad pokrývkou a matrací. Lucien se smál a pomalu se po čtyřech dopravil po matraci nahoru, a když měl Adrian pod hlavou poštář tak ho políbil, než ho svým hrudníkem stačil položit Adrian se pustil a se smíchem a žuchnutím dopadl na matraci na záda.
Protáhl se, a Lucien si přišel že kdyby nebyl fakt, že kočka bere kotě za kůži do krku, Adrian vypadal jako kotě, které si kocour přinesl do pelechu.
Naprostá bezmoc. A Adrianovi to nejspíše nedělalo žádný problém. Vůbec žádný. Ten se pod ním svůdně protahoval a chudák Lucien se na neho díval. Lucien ho pomalu začal líbat na hrudník a pak postupoval nížeji, rozhaloval mi rozhalenou košili, ještě víc než byla a Adrian ho hladil po vlasech. U lemu černých trenek se zastavil, zlíbal Adrianovi místa kolem pupíku, a pak postupoval k prohlubním vedle pánevních kostí. Adrian zasykl když s vzal Lucien jeho kůži jemně mezi vuby a zatahal.
Potom Lucien vzal za lem trenek, a opatrně je stáhnul dolů a vyhodil z postele, stylem zbytečného odpadu. Chvíli ho líbal na slabinu až přešel k jemně vyholenému údu.
Adrian se prohýbal pod jeho dechem, který se mu svůdně otíral o špičku. Pak Lucien mu ji jemně olíznul. Adrian zavzdychal a prohnul se, byl pro něho Lucien jako slunce a jeho doteky spalovali jemné tělo na prach který rozfoukával jeho mrazivý pohled. Ale i ten mrazivý pohled pálil.
Lucien ho pohltil a začal jemně sát, Adrian myslel že pukne napůl. Miloval to od Luciena takovým způsobem, jak to uměl jenom Lucien. Ten si s ním pohrával a Adrian cítil jak se do něho pouští horká láva, jak každý dotek Luciena ho rozpaluje, jak chce víc a přitom nechce, aby to nekdy skončilo, prostě pro něho to znamenalo tolk, být takle blýzsko, tomu, co miloval, tomu koho miloval.
Dříve paradoxně nevěřil na tento omamjící cit jenž mu prudil žilami, nevěřil že by se vůbec něco takového mohlo vyskytnout a smál se naivním lidem, jenž se vodili za ruku. Možná proto že nikdy nezažil žár jenž spaloval niní jeho drobné tělo.
Lucien se na něho díval Jak se Adrian svíjel a chvíli ho nechla ať se vydáchá, ale nenechla Adriana se udělat, nechtěl to tak rychle, rád si s tímto mladým tělem hrál. Bylo nespoutané a zajímavé a krásně poddajné.
Adrian si vyprostil ruce z košile a Lucien jí poslal jednosměrkou za trenýrami, Lucien rychle vstal a vysvlékl si trenky taky. Adrian se zachichital když viděl jak je Lucien vzrušený. Lichotilo to jeho egu, velice ho to těšilo, že se Lucienovi líbí a že on nemusí se přetvařovat.
Lucien si k němu zase lehl, a zaklopil jeho drobounké tělíčko svým obřím tělem, takže Adrian nebyl skoro vidět. Adrian si vyprostil novy a Uzamkl si jimy Luciena nad sebou, ten dotyk jejich pánví mu dopřál horký pocit lávy, kteé se mu všude rozlévala.
Lucien ho políbil a Adrian mu opětoval polibek do jeho krásných rtů. Byl dravý a Adrianovi najednou přišlo že mu to nestačí, chtěl prostě Lucien uvnitř. Asi to bylo nejblíže jako to šlo a Adriana to naplňovalo, že je s ním, jak téměř nikdo.
Trochu se zarděl při té představě, na co myslí, ale pak si uvědomil že je docela v pořádku že myslí na to, při této činnosti. A nakonec si uvědomil že prostě nedokáže vypnout a mozek ani na chvíli a snažil se nepřemýšelt.
Lucien natahoval ruku mezi jejich těla a chtěl si Adriana připravit, stova se ho dotkl nasliněným prstem Adrian se na něho podíval chtivým pohledem, jako že se o to nemusí snažit.
Lucien tiše zakroutil hlavou a mírně ho začal dráždit, pak se natáhl pro lubrikant, kerý ležel pod polštářem. Trochu si dal na prsty a zahodil ho za sebe z postele. Adrian se prohnul proti jeho prstům, a Lucien se pousmál, tak když to hoch chce tak rychle, jenom Adriana skušeně roztáhl pár pohyby.
Pak ho chytil pod koleny a ty mu nadzvedl nahoru, tudíž Adrian nohy rozpletl zpoza Lucienových zad. Adrian se na něho díval, jako kdyby chtěl řvát že ho chce v sobě. Ale Lucien měl svůj pulsující úd u jeho otvoru a jen tak lenivě přejížeděl, věděl že to Adriana rozrajcuje skoro k infarktu.
Adrian začal vzdychat ale, díky nohám, které mu Lucien držel, se nemohl ani hnout. Bylo to mučení, ale slastné nikdy nic podobného nezažil, byla to prostě nádhera, ale nevěděl jak to popsat. Nenacházel slov. Možná tohle kruté dráždění jeho chtivosti jenž ho lechtalo na egu, bylo mnohem lepší než celý sex. Nedokázal říct, protože si to užíval celé a nic neřešil.
Nakonec se k němu mučivě pomalu přiblížil a začal do něho pronikat. Byl to tak pomalé, ale schválně, takže se Adrian ani nenaštval, protože kdyby si ho zdlouhavě připravoval. Tohle bylo naprosto bezbolestné, krutě vzrušující, že Adrian myslel že umře, každou sekundou co byl Lucien blýžeji v něm. Lucien se díval na chlapcovu zmítajcí se hlavu a trahaně nadechující se hrudník. Adrian nevzdychal nkdy nahlas, spíš jenom takové malé výdechy podbarvené hlasem, jenom jemnost. Nakonec to Lucien nevydžel a natáhl se k polibku na jeho rty, které byly zrudlé vzrušením.
Tím se dostal až na konec a přirazil do Adriana nakonec. Dotkl se jeho prostaty a Adirian se prohnul, jako když dostane elektrickou ránu. Adrian si říkal že je skvělé, jak je Lucien veliký, do jeho malého těla toho bylo tolik, že dokázal pokrýt všechny citlivá místa, která měl Adrian uvnitř.
Lucien si přidržel Adriana za boky a rychle do něho přirážel, trvalo mu dlouho, ani sice nezměnili polohu, ale to bylo čistě z toho že byli tak uchvácení sami sebou že na to úplně zapomněli a navíc tohle jim naprasto vyhovalo, proto Adrian sebou kroutil, jako kdyby mu dávali elektrické šoky a jemně zarýval nehtíky do Lucienových zad.
Když Lucien na Adrianovi viděl, že se blíží ke konci. Chytil ho pod bedry a i s ním se otočil, takže Adrian byl nahoře. Věděl proč, i když Adrian typicky nestíhal svoje myšlenky, Lucien si ostře uvědomoval všechno co se dělo.
Přetočil se Lucien proto že takto seděl na něm Adrian a přímo se dotýkal jeho citlivého místa, věděl že se ho nebude muset ani dotknout, ne že by nechtěl, ale takto si to Adrian určitě více užíval, třeba mu to někdy sám Adrian řekne.
Adrian začal vysedávat hroznou rychlestí jakmile zjistil že konec a jeho rychlost je jenom na něm. Lucienovi se zatmělo před očima a čelo si položil na Adrianovo poskakující rameno.
Pár přírazů a Adrian se prohnul, byla to jediná minimální chvíle kdy nemohl na nic myslet. Lucien se udělala zároveň s ním, a to přímo do Adriana a jenom cítil Adrianovo uvolnění, když přišla extáze.
V orgasmické křeči se zhroutili na Luciena který si lehnul. Když se po chvíli nadechl tak zjistil že ho Adrian objímá jako žabička. Nohy měl zaklenuté stále kolem jeho pasu a rce měl pr jeho rameny a tiskl ho k sobě. Měl pevně zavřené oči a nechtěl dát nic na jevo. Nehýbal se jenom pravidelně oddechoval.
"miláčku?" zeptal se Lucien.
"Vrrrr.." zapředl Adrian do jeho hrudníku a Lucien se zasmál, což ho samotného rozesmálo ještě víc, protže drobné tělíčko se otřásalo zároveň s jeho břichem.
"Nemáš hlad?" zeptal se a díval se na to jak je anorekticky vyhublý.
"Ne, nemám!" řekl Adrian a na důkaz mu horzivě zakručelo v břiše.
"Ani trochu?" zeptal se Lucien kriticky.
"nechci dolů!" přiznal se Adrian.
Lucien se začal semát a i s Adrienem vstal. Tělíčko postavil na zem. Adrian na něho podmaračeně hleděl, dokud ho Lucien nezačal oblékat. Adrian jenom vykulil oči když na něho začal Lucien soukat síťový rolák bez rukávů.
"nejsem malej…" podrážděně se začal s Lucienem prát o velmi úzské džíny.
"Ale co, já jsem velkej a ty jsi moje panenka!" prohodil Lucien.
"Ještě že ne Panna…" prohodil sarkasticky na oplátku Adrian.
"O to sem se už postaral!" řekl lyšácky Lucien a Adrian ho plácnul do ramene.
Adrian vstal a dosoukal se do džín které vybral Lucien, rád se oblékal pěkně a Lucien uměl vybrat. Nemusel nad tím přemýšlet i když to dělal. Nemohl zastavit myšlenky. U něho to nešlo tak jednoduše vypnout jako u ostatních, prostě to nedokázal.
S lucienem šli do kuchyně kde seděla v podprsence a trenkách Rose. Lucien jí pozdravil a džentlmensky se na ní usmál. Ona přikývla a narvonala si kostici pod kterou se jí dostal pentagram a tak ho vytáhla.
Rychle se cpala čokoládovými lupínky a Adrian jí dal pusu na tvář, zářivě se na něho usmála a přišoupla mu krabici s lupínkama.
"Jak ses vyspala, Rose?" zeptal se Lucien.
"NO skvěle, chybělo mi zrcadlo u hlavy." Chroupala Rosel lupínky jako když drtič drtí odpad a Adrian se pousmál.
"Adrian měl príma sen, co!" řekl sarkasticky Lucien a Adrian ho propíchl hněvným pohledem. Rose se zasmála.
"Jsem slyšela, až nahoru, ale co se ti předtím zdálo?" zeptala se Rose.
"O Gaye!" řekl tiše Adrian. A Rose otevřela pusu takže jí napůl rozžvýkané lupínky spadli zpět do mléka.
"Děláš si srandu!" zařvala na něho.
"Ne, a jsi prase, víš to Rose?" konsatoval Adrian.
"Já jsem sice prase, ale …o se ztratí!" začala rychle míchat lupínky v misce "…a co to semínko!" vykřikla Rose najednou.
"nečti mi budoucnost když se mě pak blbě ptáš!" sjel Rose pohledem Adrian a Lucien se líně opíral o dveře lednice a hltal džus.
"no jo, z toho nedělej drama!" zazdila ho Rose.
"já …nedělám!" pravil Adrian.
"A co budem dnes tedy dělat do začátku nám zbývá…ehn, tedy do školy čtyři dny ne…" řekla Rose.
"No asi, nevím to!" chroupal lupínky Adrian.
"A co si zahrá šachy?" zeptal se Lucien.
"Haiiiii" zařvala nadšeně Rose.
"Iieeeee" zaprostestoval Adrian ale to div Rose nezbořila kuchyň se hrnula k desce na šachy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aniko(Invio) Aniko(Invio) | 13. března 2010 v 10:49 | Reagovat

Úžasné! By mě zajímalo, co se nakonec stalo s tou šmouhou od hlíny :D? Jestli se Adrian tak zapotil že by se smyla? :-D :-D Jinak jsem z toho tak konsternovaná (v pozitivním slova smyslu), že asi žádný kloudný dotaz dneska nevymyslím :-D

2 Shagua Shagua | Web | 13. března 2010 v 13:51 | Reagovat

*směje se....mě tovje komentáře tak skvěle vždy baví...je to nádhera..xD ...takový hrozně racionální...xD...a prostě celkově mi přijdeš jako velkej realista možná trochu puntičkář...ale budu se kvůli tobě snažit..xD

3 Aniko(Invio) Aniko(Invio) | 13. března 2010 v 15:26 | Reagovat

Ale kdepak, nejsem ani tam moc puntičkář :D, spíš mě to baví si všímat takových drobností a jsem vždycky potěšená, když na ně autor v textu v zápalu tvořivosti nezapomene. Je určitě hrozně náročné při psaní myslet na všechny okolnosti a co se stalo a jaký to může mít vliv na děj a na okolí atd. a ani čtenář si většinou všechno neuvědomí. A to že jsem realista, to je fakt, ale taky si myslim, že to až tak nepřeháním :-D Mám asi spíš ráda takovej zdokonalenej a vylepšenej realismus. Autenticita příběhů je fajn, ale člověk klidně oželí některé méně příjemné detaily, kterými by si postavy museli v reálném životě projít.  Jako například v málo kterém příběhu se řeší to, že by si lidi měli párkrát za den dojít na záchod (pokud to teda není důležitá součást příběhu - jako například unesená oběť potřebuje na záchod, zrovna ve chvíli kdy už jsou zachránci nablízku :-D)

4 Shagua Shagua | Web | 13. března 2010 v 16:25 | Reagovat

J8 v rámci PornArt nevynechávám naprosto nic. tedy až na ten zmíněný záchod...to je takové že je to všem jasné ne..xD

5 Leather Pleasure Leather Pleasure | Web | 21. března 2010 v 15:23 | Reagovat

Přečetla jsem si to všechno a je to skvělý..Už aby byl další díleček :)

6 Crystal Crystal | Web | 20. září 2012 v 19:41 | Reagovat

Asi jsem objevila něco úžasného, yaoi u Shagu! Must read right now! *ne, nemohla jsem s komentářem počkat až si přečtu aspoň nějaký díl*

7 Shagua Akitsumi Shagua Akitsumi | E-mail | Web | 20. září 2012 v 23:15 | Reagovat

[6]: Crystal, Inu já jsem psala Yaoi dřív pořád xD

8 Crystal Crystal | Web | 23. září 2012 v 16:16 | Reagovat

[7]: A já to zjistila až teď :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama