Září 2009

zánam ze života....- dáli se to tak říci...

27. září 2009 v 15:08 | Shagua-san |  - Shagua diary
Když si otevře na chalupě internet většinou lituji, že jsem to dělala. Nejen, že stráta času je maximální a internetu trvá načíst stránku asi tak dlouho, jako Sensei otevřít lahev vína komunistickym otvírakem. Raději neřešit. Pak si otevřu forum, po dvou dnech, zjistim že se nikde nic neděje a nikde nic dít nebude, potěšující? Možná, lepší než abych narazila na KG a naštvala se ještě víc. Ale tak v pohodě, snažit se zde asi nemá cenu. A tak Shagu raději internet neotvírá, ale jako každé závyslosti se časem nedá odolat. A Shagu to prostě udělá. Nejdříve přijde všechno potřebné. pak už jen tak hledá sem a tam, až narazí na skupinu propletených SB blogů, kde ji přijdou, že jedna kráva je větší než ta druhá, podívá se a nakonec umře. Nevím kdy přišla změna, ale přijdu si asi na druhém břehu řeky. "Wellcome to Hell!" No nevím, jestli tohle je zrovna je ta správná cesta. No ale Shagu dělá divný věci a pití krve se počítá k těm normálnim. *hide otevřel pusu a Shagu ho zastaví "nekomentuj to ano?" hide: "Ale já chci!"* *vystříhla hideho komentář k pití krve* No a tak se dostanu k blogum, které maj každý den články, od kterými jsou alesoň do dvaceti minut tři komentáře. Uhn... aneb stupidita některých slečen nezná hranic *hide: "hlavně ta tvoje!" Shagu mu podává panáka levné vodky a s chutí sleduje jak hide se míní přerazit a běží zvracet na záchod* Ach jo,...ti alkoholici nikdy neodolaj. přemýšlela jsem o tom proč lidé kouří...- Ale to radši nebudu rozebírat, protože jsem na nic nepřišla a opravdu nechápu lidi, kteří mají peníze a kouří třeba Petry, tedy věc která viděla cigaretu z okénka Shinkazenu. A tak sem přišla na to, že když kouřit, tak leda stylově a následně jsem vytáhla tři Pink Elefantky s Jutsuko venku. Nakašlat nestačí, některým tvorům a jelikož jsme s Jutsu<3 ujetý Emotičky tak jsme byly v hadrech a kombinacích, o kterým se může něktrým goth jen zdát, ty věci milujeme a k nim je velice dlouhá cesta. A tak si vemte jakej to byl Shock, pro bandu HopHop-sapiens potkat dvě holky který si kráčí celé v černém a pokuřují růžové cigarety, bavěj se o magii a vypadaj přinejmenším, že by vstaly z hrobu. To potvrzuje iritující fakt, že se mi na sukni chytá listí, na tu nádhernou krajku dole. A tak to rozuřeně sundávam. Nakonec jsou všichni tak vykolejený že radši utečou. Protože u toho nadávám stylem "Do prázdný Lahve Absinta *hide se rozbrečel*; do vojeté prostitutky, která se nachala ojet v nočnim metru; Zales do hrobu; Si horší než svěcená voda místo vodky; vykoupej se v lihu...." Justu se váli po zemi smíchy a přemýšlý, že v topíku kterej dostala bude i spát. Já zas umírám smíchy po tom co mi ukázala její výraz, když si ho oblíkla. A vlastně do hrobu se vším kašlem na to...- Nám ani smrt nepomůže, alespoň utržíme nějaké zářezy na straně protivníka *hide: "myslíš staré babičky v metru, které dotanou infark jen co tě uvidí?" Shagu: "Ano přesně ty...ale až po slovech NEčUM!" hide: "projev inteligence!" Shagu: "Naprostý" Připijou si* no a tak jsem zhruba napsala všechno, co jsem chtěla a stejně to nikdo nepochopil, protože za to může moje choroba. *hide: "A pozor velmi vážná, nakažlivá víc jak Wapanese....." Shagu: "Jako vždy máš pravdu! Tpím ji už dlouho...!" hide: "Blbost?"* Uhn...takže....nevím, neřeším a jsem ráda že víte ale radši neřešíte,....- Dobrou noc *hide: "jsou tři?!?" Shagu: "vidíš, čas spát!" hide: " mě se to už taky rozmazává...čas pít!"*

Holčičky

22. září 2009 v 19:58 | Shagua-san |  - Myšlenník
Jsou malé ve velkém světě.
Ale žijí. Žijí velmi rády, v odloučení od normálního světa a milují život nadevše. Bohužel on nemiluje je.
Tyhle dívky mají neuvěřitelnou sílu. Nebývají top-modelky, jsou na okraji. Vidí svět jinýma očima a jejich oči se rozevírají do široka. Každá z nich si najde to svoje malé štestí. Tyhle Holčičky znají jen krásu nemateriálního světa. Většinou nemají ideální domácí prostředí a vůbec podmínky, ale nelámou si s tím hlavu.

Ony si najdou jiné Holčičky, které si s nimi sednou a rozprávějí.
Většinou je to malinkatých chvílích, kdy Holčičky mají dovoleno vzdálit se z domu. Po většinou Holčičky totiž nic nesmějí, stále na ně někdo křičí, že pro jejich věk to není dobře.
Ač jsou mladé, opovrhované okolím, mají sílu. Tuhle sílu ukazují jen málokomu. Skrze to, že se stále smějí, když by jiné slečně dávno do smíchu nebylo. Vtipkují, a bouří malé vysněné revoluce.
Probírají vše s ostatními holčičkami.

Lidé jim říkají, že nejsou krásné, že nejsou chytré, že nejsou nikým. Ale Holčičky si z toho udělají srandu. Sice je to mrzí, ale zbývá jim smát se dokud jsou spolu. A dokud můžou. Než se dostanou do světa, který je opravdu zlým.

Většinou, když mají Holčičky nějaký styl, tak se pouze touží podobat té Slečně za rohem, která má nejspíše bohaté rodiče. Ta Slečna, vypadající jako vystřižená ze časopisu, je pro ně důvod k slzám. Ta Slečna si vystřídá kolik chce stylů. Ale na nich? Věrných? To nikdo nepozná.

Některé Holčičky se mají líp, některé hůř. Jedny se mají líp materiálně, dobře, mají hmotně všechno. Druhé zas jsou víc duševně v klidu a nic za majetek nemají. Tyhle dva typy Holčiček jsou jen dvě větve, všechny Holčičky mají rády jiné Holčičky. A když jedna má tohle, to, co se ostatním líbí, jiná Holčička jí řekne, že když se jí to líbí, klidně jí tu věc dá. Nevadí jí, že jí samé trvalo, než si na to vydělala.

Holčičky nezajímají rozdíly a nemají nějaké hloupé předsudky mezi generacemi či společenskými vrstvami.
Holčičky vědí, co je to bolest, vědí, co jsou to nesnáze. Ale co holčičky vědí nejlépe, je to, že smích je jediné, co se počítá. Že pár chvilek je to, co zachraňuje život.

Že když člověk vidí usměv na tváři přítelkyně či přítele, znamená to daleko více, než vlastní život. Holčičky vidí do duše, protože se samy trápí a když se trápí, umí přemýšlet o všem, co jim život dává a bere.
Často rozumí pocitům, kterým normální lidé nerozumí.

Ale zase -
normální lidé nevyhovují Holčičkám, protože myšlení a vyjadřování Holčiček je složité a co normální lidé nepochopí, to odsoudí.

Vesměs Holčičky nemají jednoduchý život, ale dokáží se smát. Holčičky jsou veselé, smutné, nadšené, zklamané. Prožívají život, i když je zlý a v očích jim hnízdí pohled, který by rozdrtil nejedno zrcadlo.

Ale co je nejhorší -
když se Holčička zklame a život jí znovu ukáže, že pro ni není.
Držte sliby a buďte zodpovědní. Nikdy nevíte, kde ve vašem okolí je jedna z nich.

Tyhle Holčičky velmi obdivuji, jejich síla je nádhernou ukázkou toho, že když se někdo snaží, tak to jde. I když jim život hází klacky pod nohy.

We love Tatsu<3

20. září 2009 v 15:39 | Shagua-san
No prostě Tatsuko-
je jedním z lidí...- kteří tě dokáží rozesmát i vté největší depresi jednou větou...-




20.září

20. září 2009 v 10:32 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: divně
Děje se: snídám (kafe)
Bylo: šlo to
Poslouchám: ....- ehn---ticho a mouchu co tu lítá
Čtu: Obraz Doriana Graye
Sleduji: ~non~
Nihondo: literatura
Ghosts: zachraňuju všem zadky, neřešit....jsme na tom mizerně...-
Chystám: píšu povídku...-
Věci příští: I can not see ya!
Věci chtěné: co chci?....- já vlastně.....nic...xD
Věci nechtěné: přijít o něco co je důleitější než muj život..-
Radosti: jsou pohledy přátel, oslovení na icq...radosti,..jsou svět...- ale ne život
Starosti: masakr, hodně starostí...ale jeden život.
Komplexy: Shagu nebýt dobrý přítel...-
Citát: Life is great, what I need is coffein...-
Hláška: Jako ty se se mnou rozvádíš?....já ti žádnej papír nepodepíšu...já protestuju,...ty se se mnou nesmíš rozvést....-
News: Maluju ^^
Nálada: Great to wait...because I´m still waiting...-!"

Wall Malice Mizer

20. září 2009 v 0:19 | Shagua-san |  DESIGNY
Tak si shagu dělala Wall na plochu...<3



19.září

19. září 2009 v 8:47 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: docela fajn...-
Děje se: snídám (kafe)
Bylo: Docela fajn
Poslouchám: Hideta....- Rockeeeeet Diiiive
Čtu: Obraz Doriana Graye
Sleduji: hide Alivest
Nihondo: literatura
Ghosts: zachraňuju všem zadky, neřešit....jsme na tom mizerně...-
Chystám: píšu články...-
Věci příští: jako.....xD.....jdu ven sayo-xD
Věci chtěné: co chci?....- já vlastně.....nic...xD
Věci nechtěné: přijít o něco co je důleitější než muj život..-
Radosti: jsou pohledy přátel, oslovení na icq...radosti,..jsou svět...- ale ne život
Starosti: masakr, hodně starostí...ale jeden život.
Komplexy: jako nemám...-
Citát: mám ráda ženský....ehn...a kluky co maj rádi kluky...xD
Hláška: Hele nemáš cígo? - Díky! - Nemáš oheň? - Dík, neboj kouřit budu sama! - Něco se přece dělá líp ve dvou, ne?
News: OmHsavs, toho je moc...-
Nálada: Great to wait

hide - sbírečka

18. září 2009 v 22:45 | Shagua-san |  MUSIC
Shagu s oblibou sbírá plakáty, ale teď... se zaměřila na hidea.
Jelikož není nad to přivonět si k bookletu, není nad to podívat se na CDčko, které je originální...-
je to nádhera, a není nad to běžet na poštu pět minut před zavíračkou.... Není nad to kuchat řezákem obal co nejopatrněji...-
Není nad výraz slečny z pošty:
"To přišlo z Japonska?"
A když jdete po ulici a tisknete k hrudi balík, a víte, co v něm je... že je to CDčko s originální a nádhernou hudbou... a že ho prostě - milujete.

A tak jsem si řekla, že by možná někoho zajímalo, co už mám....-



Některé věci je dobré si udělat sám... ale prostě....-
to je život...xD.... a tak běžte do toho... fakt to stojí za to...-

Tomorow

15. září 2009 v 20:03 | Shagua-san |  - Shagua diary
Zítřkem vše začíná i končí
kolem zítřka se vše točí,
zítřek je ten pravý den,
hop, čase ať zítra jsem...-


14 září

14. září 2009 v 21:02 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je: docela fajn...-
Děje se: píšu
Bylo: newm už bylo i líp
Poslouchám: Sex Machinegun
Čtu: Zalatý pavilon...nádhera
Sleduji: svoje poznámky...-
Nihondo: literatura
Ghosts: zajímavé teorie...-
Chystám: píšu články...-
Věci příští: zítra je uterý...-
Věci chtěné: Uterý here...- Shagu vydrž its near
Věci nechtěné: ztratit...-
Radosti: jsou pohledy přátel, oslovení na icq...radosti,..jsou svět...- ale ne život
Starosti: budu na blýzsku těm kteří mne potřebují,...-
Komplexy: defenestruje sebe...-xD
Citát: I pád na hubu je pohyb v před...-
Hláška: bože,....jsem lesba...- bože...proč nejsi ženská!
News: moc...news.....
Nálada: Smiling

Shagu, manipulace a tři

14. září 2009 v 16:13 | Shagua-san |  - Shagua diary
Když jsme u toho, co o mne víte a co byste měli vědět - jak s oblibou tvořím osu svých posledních článků.

Z těch minulých článků Vám třeba přijde, že Shagu není ultra milý a dobrý člověk.

Shagu jednoho krásného dne přišla na to, co jí doopravdy jde. V případě, že pomineme kreslení, básničky, střílení z luku, šití, počítání hodin a zbytek těch nepodstatných věcí, tak Shagu jednu věc umí strašně dobře.

A to manipulovat s lidmi. Vyhlídne-li si člověka, který se jí líbí a je to přesně ten typ zralý na změnu, umí dělat naprosté divy.
Shagu vidí u některých lidí jejich reakce naprosto zřetelně dopředu. Vidí každý jejich krok, jak posun na šachovnici. A sama si kroky propočítává.
Pokud má někdo depresi, Shagu stačí půl hodiny a dotyčný se směje.
Ale nakonec i samotnou Shagu děsí, co všechno dokáže. Proto si to zakázala dělat. Zakázala si manipulovat s lidmi, pokud to není otázka bytí.
Proto Shagu manipuluje s lidmi jen v mimořádných situacích.
Když prostě Shagu vidí někoho v depresi. Někoho, kdo potřebuje pomoct a ona ví, že mu pomůže. Prostě neodolá a mírně ho zmanipuluje.
Nedokáže to jinak, než prostě mu pomoci i za cenu, že s nim manipulovat bude.
Ale než dospěla shagu k názoru, že to dělat nebude, byly doby, kdy to dělala běžně.
Dokonce si vyhledávala lidi, kteří ji potřebovali.

Přislo jí nesprávné toto dělat. Protože Shagu tím, že pomáhala ostatním, utíkala od vlastních problémů.

A pak přišli lidé, díky nimž si Shagu uvědomila, na čem doopravdy záleží a sejde. Potkala lidi, u kterých nestačilo zmanipulovat je na správnou cestu a zmizet jim ze života jako stín, který tu nikdy vlastně ani nebyl.
Potkala lidi, kteří jí ukázali, že vlastní rady by člověk neměl jenom rozdávat, ale hlavně se vlastníma radama řídit. Pak teprve může člověk jít ostatním příkladem. Poslouchat vlastní rady a ne jen hledat dalšího člověka a řešit jeho problémy. A na chvilku pomoci uniknout.

A kvůli těmhle lidem Shagu začala doopravdy žít.
Jsou tři.

Jeden- jí ukázal, že ji má rád a dokázal si k ní najít cestu. Ukázal jí, že ji má rád, i když jí viděl každý den. Ukázal jí, že ona je to, za co stojí bojovat. Viděl, když dělá kraviny, přišel k ní, kdykoliv potřebuje poradit a pomoci.
Ukázal, že mu nevadí a je dobře, aby si dělala srandu a -
...smála se...

Druhý- jí ukázal, že její rady pomáhají a mnohdy zachraňují, ale že člověk musí dávat veliký pozor na to, kterému člověku toto dává.
Ukázal svět z té duhové stránky a spolu s ním se naučila, že to "být tím, kým opravdu je" není nic, za co by se měla stydět.
tenhle člověk jí ukázal -
...jak milovat duhu...

A třetí- ten vtrhnul do jejího života a způsobil revoluci, která byla potřeba. Ukázal jí tajemství materiálního světa.
Ukázal jí, co všechno může mít získat, když bude tvrdě makat.
Otevřel jí oči, aby se na svět mohla dívat jinak.
A naučil ji, že se taky může mýlit, ale že někdy doopravdy stojí za to říct-
...promiň...

Těmto třem lidem dávám největší váhu ve sbvém životě, alespoň v tom prozatímním.
Nedokáži ani jednomu dát přednost před druhým, ale všichni tito tři mají přednost před ostatními.
Jejich názorů si velice cením a vážím. Jejich rady poslouchám,
protože to se mnou myslí dobře a já jim věřím.
A já si tak časem uvědomuji, že stojí za to vedle nich -
...existovat...


Díky těmto lidem vím,
že jsem možná člověk
se smyslem a cílem v bytí
a ne jednou z mnoha -
tihle lidé
mi dávají smysl.
A já jim děkuji.
Dělají pro
mne více,
než sami
tuší.

LHÁŘ

14. září 2009 v 0:18 | Shagua-san |  - Myšlenník
- aneb
Shaguina cesta k upřímnosti

Co občas slyším ze svého okolí a co mě zaráží:
Shagu je ten nejupřímnější člověk, kterého znám!

Lhaní?...- Život, zásada, styl, svět?

pro někoho ano, ale pro mě?
Nenávist, kterou jsem si k tomuto aktu vypěstovala, má svoje kořeny hluboko zaryté v mojí duši.
Tak si povětšinou říkáte, kdo by mohl Shagu tak moc lhát, že to tolik nenávidí.
Přesně tohle vidím v myšlenkách některých z Vás.
Ale ne - nikdo Shagu nelhal.
Tak jak to?
Popravdě, Shagu lhávala sama a tak moc, že si vylhala svůj vlastní svět.
Ale to není možné, aby Shagu lhala, to by nebyla Shagu!!!
To je vlastně taky pravda, tenkrát to nebyla Shagu. Tenkrát to byla jen slupka, jen skořápka vajíčka a někdo ho musel rozbít, aby se objevilo něco.
Byla jsem opovrhovaná okolím.
Ale Shagu je přece oblíbená…
Teď možná jsem, ale sama tomu nevěřím, ale dříve?
Byla jsem děvčátko s dost kily navíc. Nesnášená spolužáky, až nenáviděná.
Holčička, které kradli věci, které nastavovali nožku a dělali divné zvuky, když šla po chodbě…-
Netušila jsem, co mám dělat. A tak jsem seděla v rohu a snila o svém světě, kde nemám ty vlastnosti, za které mě nemají ostatní rádi a nepřijímají mě.
A pak v tom světě začala žít natolik, že o něm vyprávěla. Později už si ani nebyla vědomá toho, že by lhala. Nakonec už nesnášela všechny natolik, že pomlouvala.
Nedělala jsem to schválně, nenáviděla jsem to, ale neviděla jsem žádnou jinou možnost.
Nenáviděla jsem se, hrozně, za to, že jsem to dělala. Ale potřebovala jsem alespoň trochu světla, alespoň trochu dobra ze strany spolužáků či vrstevníků.
V počátcích ty lži nebyly až tak hrozné. Pokud se to dá rozdělit na špatné a hrozné.
Byly to malé lži, které strhávaly pozornost.
"máme doma pštrosa!"
a podobně.
Ale tak to šlo dál, až se lži zvětšovaly a byly propracovanější, složitější.
Když se jsem se dostala na základku, začala mě jedna dívka brát normálně, i přes to, jak jsem vypadala. Nechtěla jsem jí lhát, ale prostě jsem neměla jinou možnost, protože jsem se bála, že ji ztratím.
Mohla jsem vedle ní normálně být, ale nedokázala jsem to, aniž bych lhala.
Stále jsem to dělala...-

Až moje první nejlepší kamarádka ze základky, Dixie, mi ukázala, že nemusím lhát, že chyba není ve mně - ale já to nedokázala.
Dixie… Dix (jak jsem jí potajmu říkávala) jsem prostě milovala. Byla pro mě jako bohyně, byla hezká a obdivovaná a já jsem slintala.
Jediná byla ke mně hodná a s ní jsem si uvědomila, že jsem na holky.
Bylo by to nádherné…- kdyby Dix nebyla typický heterák.
Ale Shagu si to zase podělala - a zalhala.
Dix měla jedno pravidlo: dávala jen tři šance, při každé omluvě s úsměvem odpustila, ale kdo překročil tři, neměl už šanci.
Třikrát mi odpustila a po čtvrté mi řekla:
"Podívej se na sebe! Copak Ti to stojí za to, tady přede mnou se skoro plazit po kolenou, když stále lžeš?"
Tehdy jsem měla na mále, že o ni přijdu. O člověka, který pro mne tolik znamenal.
Bylo to na konci devítky a Dix mi pomohla si uvědomit, že mám novou šanci, na nové škole, jako nepopsaný list v pohledu ostatních.
Dix se na mě pak po chvíli podívala a řekla, že mi odpouští. Pak mi dala jméno Shagua a ukázala mi, že mám volnou cestu, že mám nový život a nové jméno.
Už nemám zapotřebí nalhávat okolí to, jaká nejsem.
Protože Dix mi odpustila, protože jsem jaká jsem, a to po čtvrté. Proto, jaká jsem byla uvnitř, ona nevnímala svět kolem, ten který jsem si smyslela. Dix vnímala mojí duši.

Když jsem přišla na novou školu, na střední, svět se mi změnil. Nebyla tu sice Dix, ale mohla jsem začít znova.
Byla jsem nepopsaný list, nikdo mě neznal a nikdo si o mně nedělal iluze.
Shagu si tenkrát řekla, že už se nebude klamat…
a tak jsem přišla na to, že jsem a budu tím, kým chci být. Bez lží, bez přetvářek.
Svobodným člověkem, který nepotřebuje obdiv ani nic okolo, pouze vlastní pravdu.

Od té doby, kdykoliv mě někdo neuznával, tak jsem to neřešila a říkala jsem si, že jsem tu pro mnohem důležitější lidi.
Nikdy jsem už nebyla neupřímná k lidem, na kterých mi záleželo.
- a zjistila jsem,

že mě mají mnohem radši
a více si mě lidé všimnou
když půjdu po
vlastní cestě
upřímnosti

LHÁŘ- aneb Shaguina cesta k upřímnosti-

13. září 2009 v 21:39 | Shagua-san |  - Shagua diary
*napsáno celkem dávno a nalezeno v rozepsaných článcích a napadlo mne, že to bude stát za zveřejnění.*

Co občas slyším ze svého okolí a co mě zaráží: Shagu je ten nejupřímnější člověk, kterého znám! Lhaní?...- Život, zásada, styl, svět? pro někoho ano, ale pro mě? Nenávist, kterou jsem si k tomuto aktu vypěstovala, má svoje kořeny hluboko zaryté v mojí duši. Tak si povětšinou říkáte, kdo by mohl Shagu tak moc lhát, že to tolik nenávidí. Přesně tohle vidím v myšlenkách některých z Vás. Ale ne - nikdo Shagu nelhal. Tak jak to? Popravdě, Shagu lhávala sama a tak moc, že si vylhala svůj vlastní svět. Ale to není možné, aby Shagu lhala, to by nebyla Shagu!!! To je vlastně taky pravda, tenkrát to nebyla Shagu. Tenkrát to byla jen slupka, jen skořápka vajíčka a někdo ho musel rozbít, aby se objevilo něco. Byla jsem opovrhovaná okolím. Ale Shagu je přece oblíbená… Teď možná jsem, ale sama tomu nevěřím, ale dříve? Byla jsem děvčátko s dost kily navíc. Nesnášená spolužáky, až nenáviděná. Holčička, které kradli věci, které nastavovali nožku a dělali divné zvuky, když šla po chodbě…- Netušila jsem, co mám dělat. A tak jsem seděla v rohu a snila o svém světě, kde nemám ty vlastnosti, za které mě nemají ostatní rádi a nepřijímají mě. A pak v tom světě začala žít natolik, že o něm vyprávěla. Později už si ani nebyla vědomá toho, že by lhala. Nakonec už nesnášela všechny natolik, že pomlouvala. Nedělala jsem to schválně, nenáviděla jsem to, ale neviděla jsem žádnou jinou možnost. Nenáviděla jsem se, hrozně, za to, že jsem to dělala. Ale potřebovala jsem alespoň trochu světla, alespoň trochu dobra ze strany spolužáků či vrstevníků. V počátcích ty lži nebyly až tak hrozné. Pokud se to dá rozdělit na špatné a hrozné. Byly to malé lži, které strhávaly pozornost. "máme doma pštrosa!" a podobně. Ale tak to šlo dál, až se lži zvětšovaly a byly propracovanější, složitější. Když se jsem se dostala na základku, začala mě jedna dívka brát normálně, i přes to, jak jsem vypadala. Nechtěla jsem jí lhát, ale prostě jsem neměla jinou možnost, protože jsem se bála, že ji ztratím. Mohla jsem vede ní normálně být, ale aniž bych nelhala jsem to nedokázala. Stále jsem to dělala...- Až moje první nejlepší kamarádka ze základky, Dixie, mi ukázala, že nemusím lhát, že chyba není ve mně - ale já to nedokázala. Dixie… Dix (jak jsem jí potajmu říkávala) jsem prostě milovala. Byla pro mě jako bohyně, byla hezká a obdivovaná a já jsem slintala. Jediná byla ke mně hodná a s ní jsem si uvědomila, že jsem na holky. Bylo by to nádherné…- kdyby Dix nebyla typický heterák. Ale Shagu si to zase podělala - a zalhala. Dix měla jedno pravidlo: dávala jen tři šance, při každé omluvě s úsměvem odpustila, ale kdo překročil tři, neměl už šanci. Třikrát mi odpustila a po čtvrté mi řekla: "Podívej se na sebe! Copak Ti to stojí za to, tady přede mnou se skoro plazit po kolenou, když stále lžeš?" Tehdy jsem měla na mále, že o ni přijdu. O člověka, který pro mne tolik znamenal. Bylo to na konci devítky a Dix mi pomohla si uvědomit, že mám novou šanci, na nové škole, jako nepopsaný list v pohledu ostatních. Dix se na mě pak po chvíli podívala a řekla, že mi odpouští. Pak mi dala jméno Shagua a ukázala mi, že mám volnou cestu, že mám nový život a nové jméno. Už nemám zapotřebí nalhávat okolí to, jaká nejsem. Protože Dix mi odpustila, protože jsem jaká jsem, a to po čtvrté. Proto, jaká jsem byla uvnitř, ona nevnímala svět kolem, ten který jsem si smyslela. Dix vnímala mojí duši. Když jsem přišla na novou školu, na střední, svět se mi změnil. Nebyla tu sice Dix, ale mohla jsem začít znova. Byla jsem nepopsaný list, nikdo mě neznal a nikdo si o mně nedělal iluze. Shagu si tenkrát řekla, že už se nebude klamat… a tak jsem přišla na to, že jsem a budu tím, kým chci být. Bez lží, bez přetvářek. Svobodným člověkem, který nepotřebuje obdiv ani nic okolo, pouze vlastní pravdu. Od té doby, kdykoliv mě někdo neuznával, tak jsem to neřešila a říkala jsem si, že jsem tu pro mnohem důležitější lidi. Nikdy jsem už nebyla neupřímná k lidem, na kterých mi záleželo. - a zjistila jsem, že mě mají mnohem radši a více si mě lidé všimnou když půjdu po vlastní cestě upřímnosti.
Stojí to za to, žít tak aby jsme nikdy nikomu nelhaly, opominemeli milosrdné lži.
A proto nenávidím lež, protože vím jaká je do hloubky a prošla jsem si ji celou. Prošla jsem si všechny fáze a všechny fráze, kterými se ometá. Nakonec...budete v háji, když si vylžete svět. Protože jediné co je natrvalo nezadržitelné je realita která přichází každým okamžikem.

Chalupa...-

13. září 2009 v 8:59 | Shagua-san |  - Shagua diary
Takže jsem na chalupě, chtěla jsem něco vydat...- ale to že se to zaseklo je jedna věc a druhá, že mi tady nejdou formátovat články...- takže to nějak nebudu řešit...napíšu to co napíšu...děti vydám to v pondělí...- teda....pro ty které ještě zajímá...jinak...- mam se docela fajn zase natíráme okna...- píšu na notebooku...což je pro mě za trest...- jelikož jsem zvyklá na mojí malou klávesničku...- která je asi dvakrát větší než ta na notebooku...- takže já jdu vstávat a sayo...<3

Shagu&Grafics...-

11. září 2009 v 19:26 | Shagua-san |  KRESBY
jak dost lidí ví Shagu ráda fotí...- moc ráda...- a ještě radši upravuje fotky v Corelu (miluju Corel)...-
....a tak jsem si nafotila Mitsuko...-

a znáslilnila její fotky....-
♥-♥ miluju Mitsuko...-

no a aby mě tolik nezabila ale zabila mě ještě víc....tak jsem si pohrála s její i mojí fotkou....
KISSING ....-


draw...-geisha and old...-

11. září 2009 v 19:13 | Shagua-san |  KRESBY
no tak tohle vysí u mojí Grandma v bytě....snad jedinej člověk co chápe, má svoje mouchy ale je to ten nejlepší...- I LOVE MY GRANDMA♥♥♥! *asi si vyrobím placku*

Akvarel taky to vysí u babičky....je to pohled z Capri (ustrov u itálie) v dálce je vidět Vesuv,...- byli jsme tam s babičkou...-
kde Shagu pracuje...-

a ta slíbená Geisha...- co jsem kreslila....učes měl být Geishi Maiko....mělo to být styl momo (půlená broskev)...- ale nějak...- nevím prostě jsem si ho vymyslela...^^

11.září

11. září 2009 v 18:53 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je: dobře
Děje se: balim...-
Bylo: newm už bylo i líp
Poslouchám: Suicide
Čtu: heheh....vějíř a meč ...Sahgu dělath výpisky...-
Sleduji: ~non~
Nihondo: šprtim historii
Ghosts: moje zmrzilna...TT-TT
Chystám: knějaké depko~články...-
Věci příští: jedem na chalupu...*sebevražda*
Věci chtěné: CHCI TU BYT V PONDELI---*protest...*
Věci nechtěné: ztratit přátelství,...-přijít o muj malý svět
Radosti: radosti...jsou život, radost mam z dárků, radost mam z lidí...radost musíte vytřízkat z čeho se dá...pokud jí necítíte...-
Starosti: nemám jen držim palce...-
Komplexy: komplexy...to slovo zakazuju...-pod trestem defenestrace-
Citát: Na tohle je zákon?...wapanese jsou, přece taky infekční nemoc!
Hláška: Oh my Yoshiki kitty (OmYk)
News: moc...news.....
Nálada: hime hime...<3

Something is missing….

10. září 2009 v 23:45 | Shagua-san
Znáte to?
někdo vstoupí do vašeho života, když vám není uplně OK.
A vy máte nového člověka, který nic neví a chce vás poznat. Nevím, jak kdo, ale já využívám šancí komunikovat s lidma ať je to jak chce a snažím se, aby mě ti lidé měli rádi.
Když mám normální náladu, jde všechno v pohodě, jde všechno správně, nejdříve trošku zapůsobíte a pak to jde samo.
Člověk, který vás nezná, je pro vás jako čistá stránka. Většina lidí má potřebu se ukazovat v co nejlepším světle - u mě se tato schopnost či vlastnost neobjevuje.
Já to nepotřebuju, ano, ráda šokuju, ale to se mi daří pouhou upřímností. Jelikož nikdo nečeká od někoho, jako jsem já, že bude tak naprosto upřímnej, teda, vlastně si přijdu, že je to něco jako zvláštní schopnost. Ale tak o upřímnosti lidí jindy.
A pak se stane, že se zrovna dostáváte do stavu, kdy vám není vůbec fajn. Deprese, zoufalství. A nikdo vám nepomáhá…-
a teď je tu on, ten člověk, co se o vás zajímá a tak, jelikož mu věříte, přestože nevíte čeho je schopen, mu vše řeknete.
Když máte štěstí, popřípadě odhad na lidi, máte se fajn, ten člověk není svině a vaši upřímnost vám vrací.
Tak si povídáte dlouho do noci, každý den. Takže si na to zvyknete tak, že ani nemůžete spát. Prostě zvyk, i když krátkodobý, je železná košile.
Pomalu se poznáváte a věřte, v depce napíšete tomu člověku i to, co normálně ne ve vší upřímnosti. A tak si toho člověka oblíbíte, protože vás vyslechne a chcete se odříznout od všech ostatních, jelikož se vám zdá, že on jediný vám pomáhá.
Takže chvíli se s nikým nebavíte, nikým jiným. Což v podstatě není taky dobře, ale holt deprese nejsou sranda. A to věřte, že já vím své.
A vy potřebujete okamžitě svou dávku jako feťák. A tak prostě na ostatní kašlete, já tohle pochopím, je to muj koníček, když mam depku, protože lidi kolem sebe v té chvíli nedokážu vystát.
Depkuju, je mi na blízku jenom jeden člověk, k němu proudí všechny emoce a vy, kdybyste je najednou měli říct někomu jinýmu, tak to prostě nejde.
A pak ten člověk udělá věci, o kterých ani nevíte, že by šly, ale udělá to nejdůležitější - zůstane vám na blízku.
Vlastně musíte být všichni hodně vděční, když s vámi někdo je, kdykoliv.
A tím spíše, když s vámi přitel vydrží přes těžké období a nechová se jako malé dítě.
Prostě se díváte, jak ten, s nímž si píšete, pomaličku tu depresi odvává pryč.
Až se nakonec ráno vzbudíte, zpíváte si a je po depresi. A zjistíte, že kvůli tomu člověku jste v mnohém víc věcí začali a udělali, než kdykoliv bez něj.
Pak ale, když jste v klidu a pohodě, tak on tu není.
Díváte se kolem sebe a čekáte ho, nechcete si připustit, že by nemusel přijít a říkáte si, jak dlouho máte čekat.
Ten člověk, uvědomíte si, se pro vás stal osobní drogou, bez které to prostě nejde…
ten člověk tu není a tak…
Jednou konečně pochopíte, co je to prázdno a i když se s někým bavíte…-
…. cítíte…
Že jste dokonale pochopili větu
Something is missing….

10.září

10. září 2009 v 11:50 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: dobře
Děje se: tlemim do kompu
Bylo: další odběry krve
Poslouchám: I love Cat
Čtu: heheh....vějíř a meč
Sleduji: dokoukam dar od boha...-
Nihondo: šprtim historii
Ghosts: Aiko prožívá rozchod
Chystám: kya....- něco určitě...^^
Věci příští: moc se těšim na dny ve škole a pak na to co bude po škole...- (Fuji-sensei~)
Věci chtěné: to co chci...upřímnosti, a pravdu....
Věci nechtěné: ztratit to jediné co mam....co je pro mne důležité
Radosti: ze života...-
Starosti: jsou obvyklým pocitem...
Komplexy: komplexy...to slovo zakazuju...-
Citát: Ona si na tobě kompenzuje svoje problémy, nedej se...-
Hláška: polib mě...budešli mít štěstí nestane se z tebe žabák...-
News: hodně nového...vím co chci-...-
Nálada: happy suicide princess^^

9. září

9. září 2009 v 1:29 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: trochu zima
Děje se: hřeju se
Bylo: v pohodě
Poslouchám: ~non~
Čtu: heheh....vějíř a meč
Sleduji: budu sledovat "Dar od boha!"
Nihondo: snažim se...
Ghosts: OK
Chystám: zbývá 38 hodin a 3 minuty...
Věci příští: život je nevyzpitatelný
Věci chtěné: to co chci...upřímnosti, a pravdu....
Věci nechtěné: ztratit to jediné co mam....co je pro mne důležité
Radosti: mam z minora radost....je to....už kohout...(pochopí jen on)
Starosti: jsou obvyklým pocitem...
Komplexy: komplexy... odbourávam...-
Citát: jsem divná, jsem na to hrdá,....
Hláška: Shagua Akitsumi, and her sweet mizery
News: News?...no samé dobré věci...-
Nálada:fajn...- docela happy po dlouhé době...-

Design...-

9. září 2009 v 1:04 | Shagua-san |  DESIGNY
no tak...-
Sensei navrhla design....a já ho udělala....a měla pravdu vypadá to moc dobře..-
musim přiznat....-

Trocha pravdy o Shagu

8. září 2009 v 1:40 | Shagua-san |  - Myšlenník
Nevím, snad ani netuším, kdo mne zná. Kdo alespoň tuší, jaká doopravdy jsem.
Ale tak mě napadlo, možná si mě trochu idealizujete.
Ze svého okolí často slýchávám:
"Shagu je jedinečná…"
"Shagu je úžasná…"
"Shagu tohle a tamto…"
Ale, když se na to tak dívám a rozebírám si jednotlivé úhly pohledu... znáte vůbec mě?
Holku, která má na první pohled naprosto všechno, jen jí to nevychází. A na druhou stranu vychází.
Vidí mnohem víc než ostatní, vidí dál a hloub. Ale Shagu není hodná holka. Shagu toho sprostě využívá; ví kam může zajít a kam zajít nemůže. Shagu je vypočítavá mrcha. Všechno do detailu plánuje, ale když je do něčeho zažraná, tak to dělá srdcem, jen co je pravda.
Občas se najde člověk u kterého to nedokáže - kde se její malá šachovnice ztrácí.
Ale někdy sama Shagu slyší jak o ní někdo bláznivě vypráví, že ji zbožňuje, že její názory jsou to pravé. Ale mluví o Shagu? Mluví jen o přeludu, který si sám vytvořil.
Ví, že Shagu utíká před světem, ale kdyby měla svůj, i ten její by jí odkopnul. A tak sedí a kouká, a jelikož je voda, tak chvíli poté, co svýma slzama založí novou řeku, jde dál.
Zapomínajíc na smutek, zmítá se mezi dvěma světy.
Popravdě, Shagu není mystická, Shagu není ani normální.
Shagu je nejlínější tvor, jakého planeta Země spatřila. Nikomu doma nepomáhá, jen prostě zalést ke kompu a psát si, někdy je z toho nervozní a často si říká, že nic nedělá, ale že by měla.
Nebo celý den chodí okolo knížek jako okolo horké kaše a ničeho se nechytí.
Shagu celé dny "uklízí pokoj!" jako maskování, že si na chvíli sedne před zrcadlo, namaluje si stíny, udělá šílený vlasy a pak na sebe dělá ksichty.
Popřípadě, když má uklizené všechno oblečení, tak otevře skříň a začne kombinovat doplňky a všechno, takže za deset minut vypadá pokoj jako po výbuchu.
Když pomineme, že Shagu udělá bordel, tak na sebe ohákne nějakej ultra super model, ve kterým se sobě líbí, vlasovej styling by mohl leckdo závidět a v dělání stínů je profesionál.
A tak se chvíli dívá do zrcadla, jediné společnosti ve svém světě, něco si se sebou povídá, popřípadě se pár(set)krát vyfotí. A pak si sedne na jezdící židli doprostřed pokoje a dívá se z okna, protože nemá kam v tom jít - a s kým v tom jít ven. A začne brečet, nad svojí zoufalou situací, kdy není východisko. Po nějaké době strávené naprostým mrhánim času, kdy jen o něčem Shagu přemýšlí, nad tím, jak má hroznej život, rychle vstane, sundá ze sebe to, co má na sobě, a obleče si volný tepláky s maskáčovým vzorem, černý triko se StarTrekem a červenou mikinu. Napůl otře rozbrečené malování, takže když jí člověk potká, má pocit, že vylezla z hrobu nějakýho sociála, jelikož vypadá jako zombík.
Pustí si kompa (nebo ho má v obvyklejším stádiu puštěný už od rána), projede fora, kde si chvílema zazuří, najede na blog, kam chodí jen pár lidí, a stejně nekomentujou (a nový komenty tam nejsou), podívá se k ostatním na blogy, na což většinou zapomíná… a prostě se snaží dožít večera, kdy je volná, kdy se přihlásej lidi na ICQ a ona má svou svobodu.
Ale jednoho dne zjistí Shagu, že tihle, co si s nimi píše, jí vlastně tu svobodu berou. A najednou cítí, že něco není v pohodě, že tě to svazuje, ale vysvětli to těm lidem. Že teď ne! Až třeba příští týden. Nebo za měsíc, těm lidem to nejde tak snadno říct - a tak před sebou vidíš stěnu číslo jedna.
Nechceš jim ublížit a tak vidíš stěnu číslo dvě. Zatím se tak odrážíš od jedné stěny ke druhé a pak přibudou další stěny a další věci, které musíš řešit, a tak se nakonec odrážíš jako míček.
V tu chvíli Shagu chodí od ničeho k ničemu. Co chvíli klečí na zemi a brečí, křičí a za deset minut tancuje a zpívá.
A pak Shagu dělá ty nejotřesnější chyby, jako že vyčítá někomu vlastnost, kterou sama má. A to v jedné z vůdčích vlastností své osobnosti.
Shagu se to vlastně zbytečně hroutí, kdyby nedělala to, co dělá, ale to co dělat má, bylo by všechno jinak.
Ale chce to Shagu jinak…?

A pak mi to došlo. Spíš mě k tomu přivedl… člověk, který pro mě v poslední době hodně hodně znamená…
... řekl věc, kterou si snad budu dlouho pamatovat...:
"Ale, nikdy, princezno, se nelituj. Bojuj."

Ale dokáži to?
… vždyť za svůj život nedělám nic jiného…-
Ale když slyším to oslovení "princezno"… jsem schopná i zabít, jen proto, abych to mohla slyšet znova… ptám se sama sebe… dokážu se nelitovat?
… dokážu jít dál a zmizet ze svého depresivního světa a konečně si najít cestu ke svojí vlastní cestě…-

Shagu like Seth

7. září 2009 v 21:36 | Shagua-san |  - Shagua diary
Nejoblíbenější Fuji-sensei......xD

přímo hideozní-.....---
where is my Wolrd?
NOT EXIST

Shagu si hrááát

7. září 2009 v 2:37 | Shagua-san |  - Shagua diary
a Shag hrát a oblíkat....---xD--- Shagu Shííííth....spíš šít..xD

Shagu patří svět-----alespoň ten její...-

7.září

7. září 2009 v 2:13 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je:
trochu zima
Děje se:
hřeju se
Bylo: mizerně
Poslouchám: ~non~
Čtu: ~non~
Sleduji: ~non~
Nihondo: snažim se...
Ghosts: hora hora
Chystám: .třeba bude líp
Věci příští: blýzská se na lepší časy,...-
Věci chtěné: to co chci...upřímnosti, a pravdu....
Věci nechtěné: ztratit to jediné co mam....co je pro mne důležité
Radosti: radosti jsou šední každým okamžikem..-
Starosti: jsou obvyklým pocitem...
Komplexy: nikdo mě nemá rád, komplex je popřen přesto ho stále cítím..-
Citát: jsem divná, jsem na to hrdá,....
Hláška: mizerie...je krásná
News: News?...no samé dobré věci...-
Nálada: biohazard...bavit se se mnou je biohazard.

TalkinG Muffyns...

7. září 2009 v 2:04 | Shagua-san |  - Shagua diary
mno....tak tak projíždim lide.cz.....a narazím...na na dost krutej pics-
mno newm estli budete zdílet mé nadšení ale...co....-
když tak na to kašlete...-


Frog for Minoru...

7. září 2009 v 0:01 | Shagua-san |  - Shagua diary
tak jsem dneska se dívala u Minora na blogu...- co je nového...-
po dlouhé odmlce a utápění se v depresích...-

a měl tam nádhernej článek o feminismu...- a o žabím princi....
umřela jsem smíchy...- a tak jsem si vzpoměla na video...-
tohle je jedno z mích nejoblíbenějších...- Kuře moje,...enjoy!

thinking

6. září 2009 v 23:51 | Shagua-san |  - Shagua diary
Tak si přemýšlím, chvíle brečím co ztratit můžu a co ne?...-
a vlastně co všechno jde ztratit...-?...-
a vlastně můžeš ztratit uplně všechno...
ale každý člověk občas potřebuje...vypustit....-
a u někoho to trvá dlouho...-
tak se ptám můžete mi odpustit?....-

Tapeta...-

6. září 2009 v 2:45 | Shagua-san |  DESIGNY
tak jsem si udělala tapetu na plochu Biohazard...xD

chyby v sistému se dějou...-

Shaguin výplod...-

6. září 2009 v 1:59 | Shagua-san |  - Shagua diary
tak jsem byla nakupovat, šila, ničila.....- následně fotila...a tohle ....z toho je..-


víte co...najít vlastní styl....- který vám vyhovuje....je jako najít vlastní život....-
a žít vlastní život....je to nejcenější co může být
nejhůř na tom ste když vám váš život někdo kopíruje....když si vy vymislíte,....nějaký způsob komunikace a oni vám ho seberou....je to kruté....-
nekopírujte styl ostatních najděte si vlastní cestu...- ať je to pod jakýmkoliv fandomem najděte si vlastní způsob...-
trvá to dlouho....- ale stojí to za to...-

U naštvané Shagu

6. září 2009 v 0:39 | Shagua-san |  - Shagua diary
Já už na to kašlu….-
Nejdříve mě vyhazuje otec od kompu, to přežívám, je to v pohodě…..
Ale co.. Že by mě vyhodil jednou, ani náhodou, vyhodí mě třikrát po sobě…. Pak jistě čekám až mi Sensei odpoví a co…. Spadne net….
Nenávidim….
A když konečně ten net naskočí, tak se dostanu na lide.cz na fórum, přečtu si v pár diskuzích jak je to "všechno kawaii!" a "jak nebylo líp"…
A nejvíc, co mě donáší na bod prasknutí teploměru... Je když je to kváfné….
Vidim rudě, že by byla komunistická vlajka proti tomu vybledlá.. Ani Vanish by jí nepomoh..
Tak ze zoufalství se snažím přijít na to, kdo to sakra je a v naivitě na profilu dotyčné osoby najdu odkaz k ní na blog,….-
Kliknu na to….-
-…A umřu.
Nejen design je tak hroznej, že se na to nedá dívat, a to všeobecně všichni o mně vědí, že pokud někdo radši usedlejší design…tak ho beru…..-
Musí mít ale zásadní prvky, přijatelný kontrast písma a textu…což znamená že podklad by měl být natolik tlumený, aby se to v lepším případě dalo přečíst….mno nejlepším způsobem je přijatelné pěkně čitelné barvy…..-
Ale tady na vás vyhrkne barvama přetékajcí blog, bez stylu, jen je všechno
-nejbarvičkovatější
-nejvíc bijící do očí
-nejblikavější
-plostě nefíc kváfný
V tu chvíli člověku tečou slzy z toho, jak mu jemná záře obrazovky vypaluje sítnici, normálně si tak člověk libuje v jemných paprscích, ve kterých prosedí celou noc…
Ve kterých se opaluje a ani nepotřebuje spát, jelikož se živý touto září…
A pak člověku z toho spadne net znova…
….když se opětovným rituálem všude přihlásím, jsem tak naštvaná, že mě zachrání jen Sensei když mi pošle hru…->

5. září

5. září 2009 v 20:38 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je: trochu zima
Děje se: šiju...-
Bylo: mizerně
Poslouchám: oh baby omae wa...-
Čtu: MnN
Sleduji: tančím abych žil...-
Nihondo: snažim se...
Ghosts: hora hora
Chystám: ...nechystám
Věci příští: blýzská se na lepší časy,...-
Věci chtěné: já bych toho chtěla...- zvlášť jeden zajímavej časák,....
Věci nechtěné: ztratit vše co mám....co je pro mne důležité
Radosti: hide vlasy...-
Starosti: všechno...- zase sem to udělala....
Komplexy: jsem divná,...-
Citát: jsem divná, jsem na to hrdá,....
Hláška: radši chcípnu než abych byla stejná jako ostatní
News: kdo vymyslel tuhle stupidní...kolonku...? *hide ukazuje na ní*
Nálada: biohazard Sucide....

hideBiohazard

5. září 2009 v 19:15 | Shagua-san |  DESIGNY
Takže dle nálady jsem změnila design...-
modrou nemůžu už ani cítit.....
a tak jsem ...-
si udělal hide s Spread Beaver a biohazard....-




4.září

4. září 2009 v 10:01 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je: jde to
Děje se:blbě tlemim do obrazovky
Bylo: mizerně
Poslouchám:~non~
Čtu: MnN
Sleduji: tančím abych žil...-
Nihondo: snažim se...
Ghosts: ~non~
Chystám: ...nechystám
Věci příští: v pohodě...
Věci chtěné: neptejte se
Věci nechtěné: ztratit vše co mám....co je pro mne důležité
Radosti: hide vlasy...-
Starosti: všechno...- zase sem to udělala....
Komplexy: umírám....duševně
Citát: cest la vie*to je život*
Hláška: oběsila jsem medvěda na lampě....a nejde sundat....
News: běžte někam...
Nálada: Little sucide

Shaguina druhá stránka

4. září 2009 v 9:58 | Shagua-san |  - Psychadelics

Máte mě za blázínka, za střeštěného člověka který se nebojí do čehokoliv jít, ani do zářivě růžový hide barvy a učesu jako ze seth et holth...-
Máte mě za roztomilé zvířátko, které furt nadšeně mává ocasem, stále se tulí, a furt někoho hladí, objímá, pusinkuje...-
Máte mě za euforického člověka který pár lidem udává směr kudy jít, kam jít, co si myslet...-
Máte mě, za umělce....a ktomu přece deprese patřejí, ne?...-

Ale jaká je pravda o Shagu?....-zná jí někdo...doopravdy?...- někdo z vás...-
Kým je Shagu a co prožila..., nikdo nic neví...,..-
Nikdo neví že občas sebou mlátim ze strany na stranu v depresích....přijde mi svět naprosto, hroznej,....jsou to stavy kdy ti nepomůže ani stay free my misery,....
jsou to stavy kdy ti nezbide nic než tu bolest doopravdy pocítit....-
bolest uvnitř...je neuvěřitelná...-

a pak ty lidi,...přihlásíš se na ICQ, smilovně si dáš na status, "DEPRESED nerušit!"...-
a sesypou se na tebe starostlivý vzkazy...- Shagu jak se máš
Co ti je?..
Ježíííš co se Shagu děje...?

člověk si občas říká,,...uměj ty lidi číst...-
po chvíli trpělivosti při který v depresy a s očima mokrýma nemá moc,...je pak člověk pošle do hajzlu aby měl pokoj,,....protože v tuto chvíli se cítí....vyvrhelem,.... a chce jím být což se samozdřejmě nekona pokud tam je dva miliony lidí co se starají o problém,...

Ale když ty lidi pak člověk v rámci psychického zhroucení konečně do toho hajzlu pošle,...oni se urazí, a řeknou že je kretén,...

když má člověk jako já depresy, je nabroušený, že by se katana třásla strachy....je zlý a umí ublížit,..umí přesně mířit...do srdce, a nic ho nedrží...,-
a takm kouše kope škrábe,...a ty ostatní neví co se děje...-
a pak přijde člověk na kterého vlastně ten čekám...- jinak proč bych lezla na ICQ,...ne?....a tak...-
konečně povolí ta obraná slupka, která je zlá, slzy začnou tiše dopadat na zem...,a hráz se přetrhne, a moje pocity prodí k tomu vysněnému jedinci...., a co pak...
to je jediný člověk který tě dokáže rozesmát i přez počítač,....jediný člověk který ti napíše, že chápe,...a ne co ti je?O.o....???
možná to má tenhle člověk jednodušší...jelikož na něj neutočim,...možná....ale pak už ti přijde,...že nikoho jinýho nemůžeš vystát..-
ale vlastně všechny ostatní máš ráda,...ale přesto si na ně zlá....
a pak se věčně omlouváš...
a je to k ničemu...- něco nezpravíš, něc nedokážeš...- a je to znova, pro některé na lahev, pro některé na špedlík či řezák,...

a ptáš se vědí ostatní kdo vlastně jsi?....- kým jsi....-
vědí co tvoříš když tvoje duše zmírá...-
obdivovaná umělkyně....
co je dílem,....jejích stavů..-

když do nebohého medvídka zapichujete špendlíky,....ostatní myslí že trestáte někoho....ale vy trestáte sebe....-

A tak Shagu pak čmáře depresivní linearty, z kres ně proudí bolest ven,....a Shagu se na chvíli uklidní....-bez podkresu beze všeho čmáře schválně disproporční a strašně anorektickou holku,....která zobrazuje hlad její duše....-


Tenhle článek,...jsem napsala....aby jste věděli....žw vás mam ráda, ale někdy to nedokáži.....

speciální díky je Fuji-sensei ,....

3.září

3. září 2009 v 14:07 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: mizerně
Děje se: brečim
Bylo: kyako
Poslouchám:hide
Čtu: afterdark
Sleduji: ~non~
Nihondo: snažim se...
Ghosts: ~non~
Chystám: na UK
Věci příští: skončit
Věci chtěné: neptejte se
Věci nechtěné: ztratit vše co mám....co je pro mne důležité
Radosti: ~non~
Starosti: všechno...- zase sem to udělala....
Komplexy: umírám....duševně
Citát: cest la vie*to je život*
Hláška: oběsila jsem medvěda na lampě....a nejde sundat....
News: běžte někam...
Nálada:sucide


2. září

2. září 2009 v 23:08 | Shagua-san |  - Shagua diary

Teď mi je: nadšná
Děje se: brečim
Bylo: kyako
Poslouchám:hide
Čtu: afterdark
Sleduji: ~non~
Nihondo: k .....fráze utočí...xDDD
Ghosts: aiko in stress
Chystám: na UK
Věci příští: učit učit
Věci chtěné: Fuji-sensei ve třídě?.....*allready dead
Věci nechtěné: ztratit vše co mám....co je pro mne důležité
Radosti: study study
Starosti: zvládnu to?
Komplexy:chci to?
Citát: cest la vie*to je život*
Hláška: Shagu, my tu univerzitu ovládneme!
News: Chci.---budu----....a jsem....rozhodnutá
Nálada:Go go lady


světla Obscure

2. září 2009 v 19:19 | Vincent |  - Soumrak
Přišla první kapitola od V....-


Probudilo mne něžné pohlazení hrubé dlaně.
Od včerejšího pochodu jsem téměř necítil chodidla, i kotníky, ale i přesto jsem stále odmítal překonat vzdálenost, jenž nám zbývalo ujít, koňmo. Nepřenesl bych to přes svou hrdost, přestože jsem byl téměř na prahu smrti. Mé vlastní tělo mne zrazovalo a přestože život pro mne měl vysokou cenu, doktoři mi nedávali příliš velké šance, že se dožiji zimy.

Soumrak Prologue

1. září 2009 v 13:01 | Vincent |  - Soumrak
Píše se rok 5 321.
Jaderné zbraně třetí světové války, jenž nastala v důsledku světové krize roku 2012, změnily planetu k nepoznání. Přestože ony roky jsou pro nás již vzdálenou minulostí, doléhají na nás se stejně drtivou silou, jako na nespočet generací přeživších před námi.
Svět již dávno není rozdělen na státy, či federace, zbyla jediná pevnina o níž bojují v Nekonečné Válce dva klany zmutovaných potomků lidstva, Laruku a Säpä, mezi nimiž stojíme my, zabijáci, které si ta či ona strana najímá, aby zlikvidovala onoho člena té a té organizace.
Svět ve kterém žijeme je složitý a v mnoha ohledech bolestiví. Nejsou zásoby jídla ani pitné vody, vše je zničeno odpady, jedovatými látkami, či radioaktivitou, s jejíž přítomností se učíme žít.
Ne, my nežijeme, my přežíváme.
A občas se nám nedaří ani to. Jediné, co vás tu udrží na životě jsou schopnosti, jenž máte, které se naučíte, jež dostanete ve školách, má-li vaše rodina dost peněz, aby vás na hodiny posílala.
Já to štěstí měl, ale víc než štěstí je vše v mém životě prokletí. Kéž je mi útěchou, že tato existence již brzo skončí¨a pak.. přijde prázdnota. Nemáme víru, jenž by nás vedla, či božstva, jimž bychom se klaněli. Máme jen sebe a neustálý strach ze smrti.
Postupem času se však ten strach přemění v touhu, touhu uniknout skrz smrt z pekla zde na zemi. Už se nebojíte, že vstoupíte do horšího z pekel, ono už to ani nejde.
Víte, jakmile se přestanete bát smrti a bolesti, nebojíte se už ničeho. Co může být horší?
Zabijáci jako já mívají několik zásad, které neporušují, co se vztahů týče.
1. Pokud máš nějakou rodinu, zabij ji
2. Pokud někoho miluješ, zabij ho
3. Pokud na to nemáš, zabij se sám
Trestem za porušení jakéhokoliv z těchto pravidel je utrpení a smrt. Tvá, tvých milovaných, tvé lásky… v tomto světě není dobré se zamilovat.
Občas si říkám, že jakkoliv je tato planeta nehostinná, či jakkoliv si na ni stěžujeme, je naším domovem a je jen naší chybou, jak jsme si ji znetvořili. Je stvořena z chyb našich předků, z těch, jenž tu byli tři tisíce let před námi.
Žijeme lepší život než ti před třemi tisíci lety? Myslím, že v mnoha ohledech ano.
Ale posuďte sami…

1.září......->

1. září 2009 v 13:00 | Shagua-san |  - Shagua diary
Teď mi je: melancholy
Děje se: jdu do knihovny
Bylo: fain
Poslouchám:I love Cat
Čtu: J info
Sleduji: Formula 17
Nihondo: kyááááá slovíčka .....fráze utočí...xDDD
Ghosts: Snaha přeměnit hideovu duchovní formaci na pavouka je naprosto marná
Chystám: se učit -_-"!
Věci příští: Oh muj V.- muj milovaný V.....umírám.......pro tebe
Věci chtěné:Chci se potkat s Fuji-sensei...a s V.....*umřela z té představy*...
Věci nechtěné: ztratit vše co mám....co je pro mne důležité
Radosti: kyaaaabudu číst a budu se učit......jak může někdo mít takovou radost jako já je záhadou...
Starosti: ~non~
Komplexy:moc jím...xD
Citát: jdi a dívej se....jinak ti uteče život...
Hláška: What am I?...Sperm bank? (Yu,Formula 17)
News: V...oh my V......milujitě V....
Nálada:Happy Suiside lady...

Tak co je prvního září a vi si říkáte co dělam doma....mno sedim....takže...tak.....
a jinak mě napadlo, že bych mohla něco napsat.....
ale když se totak vezme.....
Tak jsem začala chodit s V ....a on pravil že by chtěl psát povídky ale nemá kde....takže.....
Budou se u mě vydávat povídky od V.....
doufam že s větší pravidelností než jsou ehm moje povídky,....což znamená že by nějak dvakrát týdně mohlo být...xD.....

no a tak jsem dlouho nepsala Diary, a tak co je u mne nového.... nic moc...matka prudí jako obgvykle a tak tu sedím s naprosto vydepreseným jogurtem...
Píše mi V který nemůže jinak na net....
a tak se snažím přežít čekam pojedu do knihovny, snad tam budou mít to co potřebuju.,.....