Hoch, Mladík a jejich osvobození

20. července 2009 v 21:54 | Shagua-san |  - Krátké útvary
Takže mě Miášek inspiroval k psaní dál a tak mě to popadlo a tak tedy písam a písam ....až sem dopísala...prý se jí to nelíbí že je to smutné....nesnášim a žili štastně až do smrti....naprosto nenávidím....mno to je fuk.....
Takžesi to počtěte a mějte se....zatim pa....Kya Mia mě zabije tim ja mě stále inspiruje...něměla to být dovolená?...O.o...xD...
kašlu na to Sayonara <3


Díval se na hocha a na to, jak se jemně pohybuje v krajkovém oblečku, čím dál víc mu připomínal panenku. Občas se za ním hoch ohlédl a věnoval mu usměv svých tmavých rtů.
Mladík z něho pomalu nemohl ani jít, jak moc ho hoch vzrušoval svou zdánlivou nevinností. Když vyšli na světlo, hoch ho chytl za ruku a odváděl ho boční uličkou ke starému a ztrouchnivělému činžovnímu domu. Vyšel do třetího patra kolem velmi oloupaného zábradlí u starého kamenného schodiště, světlo sem proudilo jenom skrz zaprášená okna a dopadalo na špinavé nášlapníky schodů a skrz točené kovové zábradlí.

Hoch jemně cupkal před ním a rozháněl prach staroby ve vzduchu.
Chlapec přiběhl v třetím patře k černým dveřím ozdobeným stříbrně vymalovanými spletenci hadů a draků s obří starobylou klikou. Byly to jediné zvláštní dveře, které vyčnívaly jako přepych v polorozpadlém světě kolem, kde bylo občas zdí a vybitými okny vidět na protější budovu starého městského domu. Jedině u dveří nebyly pavučiny, jinak všude v tomto zatuchlinou vonícím domě se k zemi nesly závoje jemných nitek, které byly okouzlující.
Chlapec vytáhl zpoza krajek klíč ve stejném stylu jako klika a několikrát s nim cvaknul v zámku. Pak poklepal na draka, který měl hlavu těsně nad klikou a ten se rozzářil a jemně přikývl. Chlapec se mírně usmál pak jemně zatlačil celou dlaní do dveří a otevřel je.
Mladík očarován stál jak přibit.
Hoch ho jemně uchopil za ruku a vtáhl ho do svého krajkového království. Když vešel, viděl záplavy krajek na černém nábytku a rudém koberci dvoupokojového bytečku. Svíčky svým tlumeným světlem ozařovaly místnosti. Chlapec odhodil vše co držel v ruce na zem, což byla krajkovaná taštička a rychle zavřel za mladíkem dveře.
Dal mu ruce kolem krku a zašeptal mu do ucha
"Já jsem Andreas."
Jeho hlas byl z takové blízkosti až zkázně tajemný a vzrušující a jeho dech na Mladíkově krku způsobil, že mu přeběhla husí kůže po celých zádech.
"Já jsem Kristián..." odpověděl Andreasovi Mladík. Andreas se na něho rozkošně usmál a pak přisál své chladné rty k jeho krku. Kristián zaklonil hlavu a zavzdychal do prázdna, pak chytl Andrease kolem pasu a zabořil se prsty jemně do krajek. Nahmatal jeho boky a až se zděsil jeho smrtelné pohublosti. Pevně mu stisknul boky až se mu hoch zprudka nadechl do ucha.
Andreas se prohnul a vyprostil se. Táhl za ruku Kristiána do druhého pokoje, kde byla obrovská postel s nebesy, stylově v černé s černým povlečením.
Andreas stáhnul z Kristiána nátělník a strčil ho po zádech do obří postele vystlané peřinami. Dopadl zády do peřin a zprudka se nadechl. Andreas se k němu otočil zády a podíval se svůdně přes holé rameno. Jemně zatáhl za okraj košilky, která sahala do půli stehen, a začal jí pomalu vytahovat vzhůru. Pomalu, kousek po kousku, odkrýval svoje útlé labutí tělo s bělostnou pletí.
Kristián se na něho díval a hltal každý detail jeho dokonalosti, o čemž Andreas velice dobře věděl. Nakonec odhodil košili směr druhá strana ložnice a pomalu jemným pohybem dostal ruce za krk aby si rozepnul náhrdelník s černou stuhou. Pomalu mučivým pohybem ho sundával dolů až ho pustil na zem a on s cinknutím dopadl. Teď jeho tělo halil jen v horní části upasované černé kalhoty s roztrhanými nohavicemi, které měly občas krajky nebo řetězy.
Kristián pomalu zmíral mučen tímto pohledem a ležel dál neschopen pohybu. Andreas pomalu vylezl na postel a sedl si obkročmo na Kristiána, který byl tak vzrušený že Andrease příjemně tlačila jeho erekce. Mírně se prohnul a položil si ruce na Kristiánův hrudník. Kristián neodolala položil ruce na jeho boky a pomalu sjel po nich až na zadeček a přitáhl si ho k sobě. Hoch se prohnul jako kočka a natáhl se k němu až mu ladně spadaly vlasy do obličeje a políbil svou chladností Kristiána na rty. Přitom se prohnul v pánvi tak, že se ho přímo dotknul v rozkroku. Kristián se nadechl velmi zprudka i přes polibek a Andreas věděl, že začíná provokovat až příliš moc, ale on si pouze hrál.
Andreas pomalu přejížděl delšími nehty po Mladíkově hrudníku a začal ho líbat zprudka a vášnivě, nakonec zajel Mladíkovi do kalhot až se mladík prohnul, svýma studenýma rukama je rychle rozepnula stáhnul, vzal jeho vzrušení do malých rukou a jemně ho políbil tmavými rty.
Když uslyšel zavzdychání které chtěl, tak ho jemně políbil na špičku a rychle ho vsál do svých úst, které byly snad jako jedna z mála částí jeho těla horké. Kristián bezmocně sevřel prostěradlo a zaklonil hlavu. Andreas si chvíli pohrával ústy s jeho vzrušením a pak se natáhl nad něj. Jemně si s ním pohrával rukama a pak začal pomalu na něho nasedat, bez přípravy a tak zasykl a prohnul se v zádech, pak na něm v mučivě pomalém tempu začalo dosedat a zase se zvedat. Kristián si ho chytil za boky a cítil jak se hoch teprve teď rozehřívá a jeho kůže není tak chladivá. Andreas začal vzdychat jako o závod a tento fakt vzrušoval Kristiána ještě více. Pomalu mu pomáhal zrychlovat přírazy a nakonec to nemohl vydržet a sundal ze sebe Andrease a položil ho na všechny čtyři na postel.
Andreas jemně zakňoural proč jako přestal ale pak se podíval přes rameno za sebe a mírně snížil ramena k posteli, takže byl ve vykřičené póze které nešlo odolat.
Kristián ho pohladil po křivce zadečku a párkrát mu zajel na lysé ohanbí, chlapec zavzdychal a vyšpulil svoje křivky ještě víc, čemuž Mladík už nedokázal odolat a zprudka do něho pronikl, nechtěl vědět odkad to mladík má že ani nezasykne že ho nemusí připravovat. Kristián sice panic nebyl ale tak velké zkušenosti taky neměl ale jak se zdálo narozdíl od mladíka hoch bylo dost zkušenější, prohnul se a Kristián do něho začal zprudka přirážet až hoch s jeho lehkou váhou se posouval dopředu po posteli, proto si ho Kristián přidržel za útlé boky a začal přirážet mělkými přírazy, kterými Andrease dováděl k šílenství. Ten se rychle protočil na záda a stáhnul na sebe Kristiána který mu jednou rukou začal zpracovávat jeho vzrušení, až hoch začal vzdychat jako o život.
Po chvíli se hoch prohnul a začal vzdychat takže mladík usoudil že se blíží k orgasmu a tak nepolevoval v tempu, ale začal ještě víc přirážet, za chvíli se s řevem hoch udělal a Kristián ho rychle následoval tím jak se hoch zakousl do jeho krku.
Udýchaně se svalil na něho a rychle se otočil aby ho nezatěžoval. Andreas měl zavřené oči a ještě se mírně třásl mladík ho pohladil po hrudníku a zjistil že chlapec je nadpozemsky horký. Zděšeně se na něho podíval a zjistil že se Andreas usmívá, a celý září a má zase křídla, v jeho očích se zobrazovala síla, kterou disponoval a jeho bělost začala zářit a nádherně se odrážela od přikrývek.
Kristián najednou cítil na ruce a na místech kde držel hocha jak mu teplá kůže. Když se na ta místa podíval zjistil že září stejnou září jako chlapec. Zděšeně se podíval na hrudník kde ho hladil chlapec a zjistil že je tam obří znak několika do sebe vpletených hvězd. Podíval se vyděšeně na chlapce který nyní se mírně vznášel nad pokrývkou z černé látky, která pohlcovala jeho teplo. Viděl, že celou místnost ozařuje jeho světlo a najednou se záře začala stupňovat a hoch se začal prohýbat, nakonec zastínil bílou září celou místnost tak, že mladík neviděl nic až na jeho pár pramenů vlasů.
V bělosti záře do které upadla jeho duše najednou uviděl stát toho chlapce jen v kimonu s krajkami černé barvy jak se na něho mírně usmívá a nic neříkal. Vstal z bílé podlahy kde teď byl a přešel k němu.
Chlapec, ač byl tak o metr menší, k němu vztáhl ruku a pohladil ho po tváři. Jemné kimonko se rozjelo a odhalilo chlapcova ramena a on se díval černo hnědýma očima přímo na mladíka.
Ten nevěděl co má dělat a tak položil ruku na ruku chlapce a zadíval se mu do jeho obrovských očí. Ve kterých se ztrácel, jeho nyní ještě bělostnější pleť splývala s bílou nicotou kolem nich a pár pramenů narušovalo dokonalost jeho rozpuštěných vlasů.
"Děkuji ti.." řekl chlapec mladíkovy, který nechápal.
"Za co?" zeptal se šokovaný mladík pohlédl na krásu dítka před ním.
"Osvobodil jsi moji duši dal jsi jí svobodu." pravil hoch a podíval se zpříma na Kristiána.
"Jak osvobodil..."čím dál zmatenější mladík se rozhlédl kolem po prázdnotě.
"Nyní jsem volný a mohu odejít, děkuji ti ještě jednou.." zdál se hochův hlas ještě z větší dálky.
"Ne to ne..." uvědomil si mladík co to znamená "Nechoď..."
"Gomene..." bylo poslední co slyšel z chlapcových krvavě rudých rtů.
Chlapec ho stáhl dolů do kleku takže na něho pohodlně dosáhl a políbil ho na rty. Pouze je přitiskl na ty jeho a nic dál nedělal. Mladík najednou cítil jak se chlapec vznáší a uchopil ho tedy oběma rukama kolem ramen.
Však chlapec se zdál že se rozplývá, jeho polibek se vypaloval mrazem do mladíkových úst a nakonec se se slzami v očích na něho chlapec podíval a rozplynul se téměř úplně, viděl jen jeho smějící se tvář a nakonec se Kristián zhroutil na zem a začal křičet a třást se.
"Ale to nesmíš...." klepal se mu hlas v bílé nicotě " Nesmíš...teď to nesmíš udělat...." křičel v agonii "...já se....vždyť já..." začal mu přeskakovat hlas až naprosto utichl a světlo se začalo ztrácet "...já se do tebe zamiloval...."
Začal plakat a zhroutil se na zem a nakonec upadl do útlumu až si nic nepamatoval.
Vzbudilo ho až druhý den světlo které procházelo skrz špinavá okna a igelit na nich a černé záclony. V náručí držel bezvládné tělo chlapce a stále plakal. Nevěděl jak dlouho ale chlapec byl ztuhlý posmrtnou křečí.
Bez hlásky ho odložil a jeho pohled ztmavl téměř do černa. Sundal chlapci z krku medailon s fotografií a pověsil si ho na krk vstal z postele a nechal chlapcovo tělo ležet, bez ohlédnutí překročil svoje věci na zemi a otevřel skříň. Našel košili svojí velikosti a kalhoty taky, když se dooblékl vzal klíče z police u dveří a zabouchl je za sebou.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MinoRu MinoRu | 21. července 2009 v 10:26 | Reagovat

*kya* Kdo je Mia????...xD a milášku..je to na muj "ženskej mozeček" trošku dlouhý xD..taqže mi to bude chvilku trvat než to s panem medwědovskim přečteme..a jinak si pořádně užij eiinky :) mucQ miluji tě <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama